Přihlásit

Základní

Abecední

Komplexní

Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.

Výročí

.
Počet nalezených záznamů: 75
Jiří Obora *1. 1. 1812 - +18. 11. 1876
Místa pobytu: Sovinec, Strážnice
Obory působení: lesník
Anotace:

Soustředil se na zavedení a pěstování topolu kanadského, jedlí vysel slovenské pomezí, podporoval poznatky a dary lesnickou školu na Sovinci.

Zdroj:

Hanácké noviny, 2.3.1996, S.8., .

Poznámka:

Z data narození je známo jen: 0. 0. 1812

Jiří Oeconomo *18. 8. 1860 - +24. 2. 1920
Místo narození: Athény (Řecko)
Místo úmrtí: Hranice
Místa pobytu: Hranice
Obory působení: malíř, středoškolský pedagog
Anotace:

Profesor kreslení na gymnáziu v Hranicích .

Zdroj:

Indra, B.: Profesoři kreslení na hranickém gymnáziu, akad.malíři Jan Pinkava, Jiří Oeconomo a František Chmel.Zpravodaj města Hranic a lázní Teplice n.B., 29, 1987, prosinec, S.6 – 8.;SOKA Přerov.;.

Julie Olešovská *20. 2. 1966
Místo narození: Brno
Místa pobytu: Loštice, Mohelnice, Olomouc
Obory působení: grafička, textilní výtvarnice, výtvarná pedagožka
Anotace:

Absolvovala Výtvarnou průmyslovou školi textilní v Brně. Učila na Základní umělecké škole v Mohelnici a Lošticích. Svým vlivem podpořila zájem a cítění k výtvarné výchově v Lošticích a založila Ateliér U ibišku. Vystavovala v Olomouci v Galerii U bílého slona ( s J. Valouchovou), v Loštickém salonu a nástěnné malby v kapličce Mělník. Žije v Lošticích.

Zdroj:

Taťoun P.A.: Výtvarníci Loštic v minulosti a dnes. Loštice 2003. S.15.

František Obzina *13. 3. 1871 - +26. 7. 1927
Místo narození: Bystrovany
Místo úmrtí: Vyškov
Místa pobytu: Litovel, Olomouc
Obory působení: knihtiskař, nakladatel
Anotace:

Ve 13 letech se učil tiskařem a sazečem v Arcibiskupské knihtiskárně v Olomouci. Pracoval zde i po vyučení až do listopadu 1903, kdy se stal na krátký čas společníkem tiskárny Albína Smetany (1864–1925) v Litovli. V lednu 1904 koupil ve Vyškově tiskárnu Jana Hona (1851–1919), první českou tiskárnu, založenou v roce 1880, která tiskla noviny, plakáty, věstníky a obchodní tiskoviny. Teprve v roce 1911 se zde začaly tisknout knihy. Prostřednictvím vyškovského kněze Antonína Ludvíka Stříže (1888–1960) seznámil se František Obzina s vydavatelem Josefem Floriánem (1873–1941) ze Staré Říše a spolupracoval s ním na vydávání jeho edic Studium a Dobré dílo i jiných knih, do roku 1919. Úpravy navrhoval nakladatel, tisklo se ve Vyškově. A tak Obzinova tiskárna získala záhy dobré jméno, spolehlivého typografického podniku, kde tiskli nejlepší spisovatelé, básníci a umělci. V roce 1919 začala tisknout pro Otakara Štorcha-Mariena (1897–1974) a jeho nakladatelství Aventinum. Tato spolupráce znamenala pro malou tiskárnu velkou změnu. Majitel Obzina byl nucen rozšířit prostory, zakoupit nové stroje a zvýšit počet pracovníků. Brzy poté následoval i zájem dalších nakladatelů z Brna, České Třebové a z dalších měst. Začátkem dvacátých let začal tisknout bibliofilské svazky pro Břetislava Maria Kliku (1884–1958). S vlastní nakladatelskou činností začal František Obzina až v roce 1923, kdy začal vydávat knižní edici zv. Obzinovy tisky. Jednotlivé svazky byly číslovány a ilustrovali je přední umělci, jako např.Josef Čapek. V roce 1926 se František Obzina stal zakládajícím členem Klubu moderních nakladatelů Kmen. Po jeho smrti ve vydávání pokračoval až do roku 1947 jeho zeť Alois Báňa (1892–1977).

Zdroj:

Jordán, F.: Z historie městského hřbitova ve Vyškově. In: Sto let muzejní práce na Vyškovsku 1893–1993. Vyškov 1993. ; Kimák, V.M. : Malý slovník bibliofila. Praha 1989. ; Martínek, Z.- Palatin, F.: Obzinova tiskárna ve Vyškově. Zprávy Muzea Vyškovska ve Vyškově. 1967, č.69. ;Štorch-Marien, O.: Sladko je žít. Praha 1967. ;

Poznámka:

Oprava data úmrtí podle Wikipedie.cz kde je údaj úmrtí z matriky. Původní údaj 29.7. je nesprávný. Devítka zaměněna se šestkou. (28.7.2017– hš)

Fotky:
František Ondrúšek *4. 3. 1861 - +3. 4. 1932
Místo narození: Bystřice pod Hostýnem
Místo úmrtí: Bystřice pod Hostýnem
Místa pobytu: Olomouc, Praha
Obory působení: malíř akademický
Anotace:

Studoval Slovanské gymnázium v Olomouci , ale po čtyřech letech přešel na AVU v Praze. Na studijních cestách byl ve Vídni, Benátkách, Paříži, Bretani a v Mnichově, kde byl vyhledávaným portrétistou. Spolu s Dvořákem, Maroldem, Muchou, J. Uprkou a dalšími založili spolek ♥Škréta♥ a vydávali umělecký časopis. V roce 1920 se přestěhoval do rodného města a namaloval zde mj. podobizny Františka Táborského, arcibiskupa Leopolda Prečana, prezidenta T. G. Masaryka, Williama Rittera, Bohumíra Jaroňka Josefa Kaluse, olomouckého nakladatele Romualda Prombergra a Leoše Janáčka s nímž se spřátelil. V posledních letech života se věnoval národopisným studiím z Valašska a ze Slovácka a zachytil valašské typy kolem Sv. Hostýna. Příležitostně tvořil i litografie a tempery zajímavých typů z Rusavy a Kloboucka. Vytvořil 550 obrazů.

Zdroj:

OSNND. IV/2. Praha, 1937, S. 754. ;Barbořík, Josef: Vzpomínka na malíře Fr. Ondrúška. =Týdeník Kroměřížska, 1991, 4. 4. , S. 4. ;/Fotografie KK-Haná 92, příloha/;. http://otavinka.blog.cz

Rajmund Orel *19. 1. 1859 - +21. 7. 1932
Místo narození: Bystřice pod Hostýnem
Místo úmrtí: Velká Bystřice
Místa pobytu: Bystrovany, Lutín, Olomouc, Těšetice, Velká Bystřice
Obory působení: publicista odborný, učitel, včelař
Anotace:

V rodišti žil šest let, obecnou školu a pět tříd německé reálky vychodil v Kroměříži, kde pobýval u tety. Pak studoval na učitelském ústavu v Olomouci, kde v roce 1878 maturoval a poté nastoupil jako podučitel do školy v Těšeticích. Zde založil čtenářský spolek, ve kterém aktivně přednášel o historii, přírodě a literatuře. V roce 1881 přešel do Lutína, kde učil 11 let. Pedagogickou dráhu ukončil na jednotřídce v Bystrovanech, kde působil pětadvacet let, až do penzionování v roce 1917.
V roce 1903 založil s některými včelaři Okresní včelařský spolek, do kterého vstoupili i včelaři z české části Šternberka. Předsedou spolku byl dvacet let. Uspořádal plno přednášek o včelařství nejen v okrese, ale i v Prostějově, Kroměříži, Malenovicích a v rodišti. Aktivně se účastnil výstav i sjezdů včelařských. Podílel se na založení Zemského sdružení českých samostatných včelařských spolků na Moravě. Když sdružení začalo vydávat spolkový časopis „ Pokrokový včelař“, pravidelně v něm publikoval. Od roku 1917 žil s rodinou ve Velké Bystřici, kde si postavil rodinný domek.

Zdroj:

Plachá, Z.: Rajmund Orel. Velkobystřické noviny,1995, č.2,S. 5–6. Ševčíková,H.: Červencová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2002, č. 7.

Poznámka:

Tatínek paní Zdenky Plaché (*1923)

Ludvík Ochrana *14. 5. 1814 - +28. 12. 1877
Místo narození: Campagnole (Itálie)
Místo úmrtí: Stěbořice
Místa pobytu: Brno, Olomouc, Opava
Obory působení: kněz, národní buditel
Anotace:

Po středoškol. studiích v Opavě navštěvoval filozofické třídy v Brně a od 1834 studoval na teolog. učilišti v Olomouci. Zde byl roku 1838 vysvěcen na kněze. 1850 byl přeložen na faru do Stěbořic (na Opavsku), kde se stal farářem a kde setrval do své smrti. Velmi se přičinil o probuzení českého národního vědomí slovan. obyvatelstva. Založil několik lid. knihoven a čítáren.

Zdroj:

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.76;

Bohumil Outrata *14. 6. 1929
Místo narození: Halič (SR)
Místa pobytu: Bruntál, Havířov, Kroměříž, Nezamyslice, Olomouc, Ostrava, Rajnochovice, Rudná pod Pradědem
Obory působení: kronikář farnosti, kronikář obce, spisovatel, učitel
Anotace:

Dlouholetý učitel na Moravě.
V roce 1938 se rodina Outratova musela odstěhovat ze Slovenska zpátky na Moravu. Bohuš prožil léta dětství v Nezamyslicích, kde chodil do školy a prožíval první skautské zážitky. Od 14 let studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. Po roce a půl pokračoval ve studiu reálného gymnázia v Bruntále a bydlel v klášteře Bratří Nejsvětější Svátosti. Po roce a půl pokračoval ve studiu na reálném gymnáziu v Bruntále.
V roce 1945 se začala psát také jeho skautská kapitola. Absolvoval krajskou lesní školu v Rajnochovicích a byl zástupcem vedoucího 1. oddílu katolických skautů v Nezamyslicích. V roce 1946 byl vůdcem oddílu katolických skautů a zástupcem vedoucího střediska Severka v Kroměříži. V roce 1948 byl vůdcem 1. oddílu katolických skautů v Bruntále. V dubnu 1960 byla skautská činnost likvidována. Teprve v roce 1968 se na krátkou dobu činnost s mládeží ve skautském duchu obnovila a učitel Bohumil Outrata se stal vůdcem 22. oddílu Junáka v Havířově a zástupcem střediska Havířov. Po zákazu a násilné likvidaci se věnoval mládeži i nadále prostřednictvím vedení turistického oddílu.
Po maturitě a absolvování prázdninového kurzu učitelského v Olomouci nastoupil do Nové Rudné (n. Rudná pod Pradědem), kde působil jako učitel. Po absolvování dvouleté základní vojenské služby se opět vrátil k učitelskému povolání a začal dálkově studovat Vyšší pedagogickou školu v Opavě. Přitom učil na dvojtřídní obecné škole v Jelení a po roce byl přeložen do Rudné pod Pradědem jako ředitel trojtřídní školy. Po třech letech přesídlil do Velké Štáhle na Rýmařovsku. Mezitím ukončil pedagogická studia na Pedagogické fakultě v Ostravě s aprobací geografie a biologie pro Základní devítileté školy. Po dalších dvou letech odešel učit do Rýmařova. V roce 1963 požádal o přeložení do Havířova, kde působil až do odchodu do důchodu v r. 1989. Na zasloužený odpočinek se vrátil do Nezamyslic, kde se začal plně věnovat veřejné činnosti. Začal psát kroniku obce, stál u zrodu obecního zpravodaje „ Hvězdička“ a o rok později vytvořil ve spolupráci s farářem P. Františkem Foltynem měsíční zpravodaj farnosti Nezamyslice – Tištěn – Dobromilice a Klenovice pod názvem „ROSA“, který rediguje a přispívá do něj zajímavými články. Píše také farní kroniku. V letech 2002–2009 publikoval články o Nezamyslicích a okolí na stránkách Hanáckého kalendáře. Napsal několik zajímavých knih a to: Staletí života (2001) Dřevnovice v proměnách času ( 2005) 100 let kapličky Panny Marie u Nezamyslic (2002) Pan děkan (2002) Staleté dědictví otců (2004) Nezamyslice a místní část Těšice (2006), Drobné sakrální stavby na Prostějovsku (2008).
Průběžně přispívá i do Haličských zvěstí i na webové stránky rodiště.

Zdroj:

Borešová, Anna. Medailonek. Haličské zvěsti. 2009. Bartková, Hana: Moje schůzky s regionální historií. In:Tovačovské zámecké nokturno. Tovačov 2007. S. 47–53.

Poznámka:

Mgr. Bohumil Outrata

Fotky:
Gustav Oplustil *2. 8. 1926
Místo narození: Hranice
Místa pobytu: Hranice, Nový Jičín, Praha
Obory působení: dramaturg, herec, scenárista, textař
Anotace:

Narodil se v rodině italského legionáře. Po návratu do vlasti pracoval jeho otec jako knihař na Vojenské akademii. Gustav v rodišti vychodil obecnou i měšťanskou školu. Střední školu měl studovat v Přerově, ale začala 2. světová válka a tak odešel do učení ke strýci, který byl holičem. Ve volném čase hrával ochotnické divadlo a po válce byl angažován v Beskydském divadle jako inspicient a herecký elév. Vojenskou službu vykonával v Armádním uměleckém souboru v Praze. V letech 1953 – 1958 působil v Divadle čs. armády na Vinohradech. Poté pracoval jako dramaturg zábavných pořadů v Městském domě osvěty a od roku 1963 v Čs. televizi, kde jako dramaturg spolupracoval s režisérem Zdeňkem Podskalským. Pod pseudonymem Fergus psal do časopisu Dikobraz. Autor televizních zábavných pořadů, např. Bejvávalo, Možná přijde i kouzelník, Kabaret U dobré pohody, Kabaret U zvonečku, Kabaret za sto let, Kam dnes večer milý pane, Diskotéka pro starší a pokročilé, Po stopách smíchu, Pražský písničkář, V Praze bejvávalo blaze s Silvestrovské večery v TV Nova. Na svém kontě má i scénáře filmů: Svatební cesta aneb ještě ne,Evžene (1966); Sedm žen Alfonse Karáska (1967); Ach ta vojna (1968);Blázinec v prvním poschodí (1969); Kam slunce nechodí (1971); Dva muži hlásí příchod (1975); Tak láska začíná (1975); To byla svatba strýčku (1976) ; Silvestr svobodného pána (1979); Velká sázka a malé pivo (1981); Uctivá poklona pane Kohn (1994). Režíroval :Kabaret Rokoko a Námluvy komtesy Gladioly (1970). Hrál ve filmech: Pension pro svobodné pány (1967), Svatba jako řemen (1967), Zločin v šantánu (1968), Skřivánci na niti (1969), Prodavač humoru (1984), Kašpar Hauser (1993).
V roce 2009 mu vyšla vzpomínková kniha „ Za humorem cestou necestou“ „ HUDBA A ZPĚV TO JE VÝRAZ DOBROTY, LASKAVOSTI A NĚHY.“ „HUMOR MUSÍ BÝT LASKAVÝ.“

.

Zdroj:

Kdo je kdo 1991/92.Praha 1991, S.688.;. http://otavinka.blog.cz

Fotky:
Antonín Otahal-Plešovský *13. 7. 1864 - +9. 4. 1911
Místo narození: Chropyně
Místo úmrtí: Opava
Místa pobytu: Čechy, Kroměříž, Olomouc, Opava, Uherské Hradiště
Obory působení: redaktor, spisovatel
Anotace:

Narozen Plešovci u Kroměříže. Studia bohosloví v Olomouci a filozofie v Praze nedokončil, stal se učitelem.Redaktor novin v Kroměříži, Uh.Hradišti a Olomouci.Od 1.7.1895 do 1904 byl redaktorem, od r.1902 i vyda­vatelem Opavského týdeníku.Psal beletrii /vlastenecké básně, povídky, fejetony, překládal z polštiny a ruštiny, články populárně naučné, z historické vlastivědy /o r.1848/;Psal do čas.: Moravská Orlice, Hlídka, Náš domov, Český lid /národopisné črty/, povídky do slezských kalendářů.Je autorem pověsti o králi Ječmínkovi./Ho­lešov 1890/.

Zdroj:

Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska.2.Opava 1976.S.106–107.;.

Poznámka:

Plešovec je součástí obce Chropyně.

Zdeněk Opluštil *2. 12. 1885 - +18. 2. 1939
Místo narození: Kostelec na Hané
Místo úmrtí: Bohuňovice
Místa pobytu: Bohuňovice, Olomouc, Prostějov, Příbor, Šternberk
Obory působení: učitel, vlastivědný spisovatel
Anotace:

Z díla: Z minulosti našeho kraje. Kulturně historické obrazy z Bohuňovic a okolí. /1923/;Šternbersko. /1931/;Místopis soudního okresu Šternberk/Vlas­tivěda střední a severní Moravy, 1942/;

Zdroj:

Springer, J.Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947.S.13.; Hlůzová, Vlasta: osobnosti Šternberska ve 20. století. Šternberk 2007. S. 121–128.;

Karel Otáhal *19. 1. 1901 - +23. 8. 1972
Místo narození: Kostelec na Hané
Místo úmrtí: Velké Opatovice
Místa pobytu: Praha, Tovačov, Věrovany
Obory působení: sochař akademický
Anotace:

K. Otáhalovi brzy zemřeli rodiče (otec v roce 1914 a matka v roce 1917). Po smrti otce nastoupil do učení na mlynáře v Nenakonicích u Dubu nad Moravou (dnes součást Věrovan) a v tomto mlýně pracoval. Uvedené řemeslo mu mělo v letech války zajistit lepší obživu. Ubytování získal u L. Korábové, která se o něj starala jako o vlastního syna. Ve volných chvílích se věnoval kreslení (rád kreslil už na kostelecké obecné škole). Stal se také členem Sokola a zde se seznámil s otcem Bohumila Venclíka, panem Bohumilem Venclíkem st., hrnčířem a kamnářem v sousedním Tovačově, od kterého si bral modelovací hlínu. Vedle malování začal totiž i modelovat. Když nastoupil vojenskou službu, nadále se věnoval malování, dokonce od něj důstojníci některé obrazy koupili a doporučovali mu, aby se věnoval malování profesionálně.
Na akademii výtvarných umění se mu dařilo. Jako diplomovou práci si vybral houslového virtuosa Jana Kubelíka. Sochu tvořil podle fotografie, studenti se mu prý posmívali a říkali mu Kubelík. Pošklebky však přestaly, když se sám Kubelík přišel podívat na jeho dílo. Užasl a dokonce mu stál modelem. Diplomová práce mu vynesla stipendium na zahraniční stáž. Nejprve byl ve Francii, potom v Itálii. Za dva roky pobytu v cizině se mu dostalo pocty. Mohl např. modelovat papeže Pia XI. i některé italské politiky vládnoucí fašistické kliky. Toto se mu stalo osudným, neboť po 2. světové válce mu bylo předhazováno, že se stýkal s fašisty. Byla to však závist méně úspěšných kolegů a trvalo dost dlouho, než se tohoto nařčení zbavil. Tuto skutečnost potvrdila i výtvarnice Lilian Amann, která toho dost o K. Otáhalovi ví od své babičky, kostelecké rodačky a přítelkyně Karla Otáhala.

Pro rodný Kostelec vytvořil bronzovou sochu přítele, básníka Petra Bezruče, další kresby a obrazy byly umístěny v Památníku Petra Bezruče v Kostelci, pro zámek v Čechách zase sochu Josefa Mánesa. Manželkou Karla Otáhala byla Jiřina Popelová-Otáhalová ( 1904–1985), univerzitní profesorka, filozofka, komenioložka a v letech 1950–1953 rektorka Univerzity Palackého v Olomouci

Do Velkých Opatovic přišel v r. 1943, buduje tady ateliér a město se mu na zbytek života stává domovem, kde umírá. Karel Otáhal po sobě zanechal bohaté kulturní dílo, v počtu 470 soch, plastik, reliéfů a kreseb. Opatovicícm věnoval sochu B. Smetany v parku, reliéfy sv. Jiří a Křest Páně v kostele, reliéfy Písně milostné a Písně svatební v obřadní síni města, reliéf B.A. Wiedermana na jižním křídle zámku, reliéfy P. Bezruče, J.B. Foerstra a ještěra na Hradisku a řadu osobních kreseb. Ve své závěti odkázal Velkým Opatovicím více jak 40 modelů bust a kreseb, které daly základ vzniku Pamětní síně Mistra sochaře. Přezdíván " sochařem hudby".

Zdroj:

Kulturní kalendář 1991.Olomouc, Okr.knihovna 1990, S.5.;

  • bič-: Památce K.Otáhala-Lidová demokracie, 18.1.1986, S.5.;

Kolář, B.: Umělec Hané.=Stráž lidu (Prostějov), 5.2.1986, S.6.;. Bartková, Hana – Prostějovský týdeník (3.8.2012) – http://www.itydenik.cz/…karel-otahal

Zdeněk Ornest *10. 1. 1929 - +4. 11. 1990
Místo narození: Kutná Hora
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: herec
Anotace:

V letech 1950–1962 člen divadla v Olomouci, od r. 1963 člen Divadla S.K.Neumanna v Praze.Tragicky zahynul.

Zdroj:

Kmoníčková, E.: V roce 1990 zemřeli.Brno 1991.;.

Josef Očenášek *28. 9. 1863 - +19. 1. 1939
Místo narození: Laškov
Místo úmrtí: Brno
Místa pobytu: Brno, Olomouc
Obory působení: novinář
Anotace:

Redaktor čas. Moravské noviny, šéfredaktor Brněnských novin aj.

Zdroj:

Kunc.Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha, 1970, S.145.; Kunc, J.:Kdy zemřeli…?Praha, 1962, S.147.;.

Karel Obšil *8. 3. 1914 - +7. 5. 1975
Místo narození: Litovel
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Brno, Litovel, Olomouc
Obory působení: agronom, vlastivědný publicista
Anotace:

Absolvoval G v Litovli r. 1933, poté VŠZ v Brně-1939 doktorát. V 1945–48 Litovel výroba éteric. olejů, po r. 1948 v konzervárně. Věnoval se vlastivědě a dějinám Litovle. Člen VSMO. Studie ve Zprávách vlast. kroužku SZK Tesla Litovel; knižně: Historický průvodce Litovlí. Litovel, Tesla 1965. 17 s. Litovel za okupace a v době osvobození 1938–1945. Litovel 1965. 29 s. Cenný materiál: Seznam historických, uměleckých akulturních památek v Litovli.

Zdroj:

Stratil, V. : Zpravodaj VSMO 1977, č. 8, S. 14–15;.

Josef Obeth *15. 7. 1874 - +18. 9. 1961
Místo narození: Mikulovice
Místo úmrtí: Säckingen (Německo)
Místa pobytu: Budapešť (Maďarsko), Jeseník, Mnichov (Německo), Norimberk (Německo), Nový Jičín, Supíkovice, Šumperk, Uničov, Vídeň (Rakousko), Vidnava
Obory působení: akademický sochař, restaurátor
Anotace:

Narozen v obci Terezín u Mikulovic (n. Mikulovice). Absolvoval studia na kamenické škole v Supíkovicích, poté Akademii výtv. umění ve Vídni, studijní pobyty v Budapešti a v Mnichově. Vytvořil: Sousoší Vidění sv. Františka – kostel ve Vidnavě, pomník lékaře a zakladatele lázní v Jeseníku Vincence Priessnitze, r.1909. Ve Velké Kraši vybudoval sochařskou dílnu, vedl ji od r.1909 do r.1945. Pracovní zakázky: funerální plastiky (hrobka Elsnerů ve Skorošicích), náhrobky (velmistři německ. rytířů v Bruntále), výzdoby veřejných budov – reliéfy pro budovy obchodní a živnost. komory v Opavě, figurální výzdoba zámku Dalberg či výzdoba rak.-uher. banky ve Vídni. Vynikal zejména v portrétní tvorbě – pomník J.G.Mendela v Novém Jičíně, r.1931. V Säckin­genu se usadil a založil ateliér. V Norimberku působil jako restaurátor.

Zdroj:

Biografický slovník Slezska a severní Moravy, seš.1.Opava -Ostrava, 1993.S.77.; Zrcadlo památek, 10/1996. S.20;

Jaroslav Olbert *6. 3. 1925 - +25. 7. 1998
Místo narození: Náklo
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Mohelnice, Náklo, Přerov
Obory působení: knihovník, kronikář obce, kulturní pracovník, loutkář
Anotace:

Narozen ve Lhotě u Nákla (n. Náklo). V letech 1939 – 1945 obecní knihovník ve Lhotě, 1946 – 48 abs. 2letou mistrovskou školu jemné mechaniky v Přerově. Po vojně v r. 1950 vybudoval ve Lhotě loutkovou scénu. Pracoval v MEZ Mohelnice, kde bydlel 6 let. Doplnil si středoškol. vzdělání, abs. SPŠS strojní v Mohelnici. Při ZK ROH MEZ Mohelnice založil další loutkovou scénu/marionety a maňásky/. Od r. 1959 bydlel opět ve Lhotě, kde oživil tradice loutkového divadla, které hrálo po celém okolí. S přenosnou maňáskovou scénou byl i na kraj. přehlídce v Ostravě. 1960 zvolen poslancem za obec do Nákla, předsedou školské a kulturní komise. Založil měsíčník Nákelský zpravodaj, který vycházel 1965–1968. Z lid. hudebníků založil kroužek, kde hrál na housle kroužek učinkoval též jako divadelní orchestr pro Sokol Náklo. Po r. 1969 nesměl vykonávat veřejné funkce a tak se vše rozpadlo. Ujal se vedení zanedbané místní knihovny a v r. 1972 vytvořil moderní knihovnu. Založil Fotokroniku, dokumentující histor. události obce. 1971 – 85 člen Vlastivěd. kroužku v Nákle. 1980 založil při MLK soubor z dětí „Pálečka“, který se rozpadl 1990. Za dosavadní kulturní činnost dostal v r. 1985 vyzn. Ministerstva kultury " Vzorný prac. kultury"Od 1992 kronikář obce Lhota, zpětně od r. 1960. Autor zpráv pro ČSAV v r. 1977, pro Památ. ústav v Olomouci r. 1992 /pomístní jména /.

Zdroj:

Dopis p.Jaroslava Obrtela, Lhota nad Moravou 44, z 2.2.1994.;.

Poznámka:

Lhota nad Moravou – místní část obce Náklo.

Jan Opletal *1. 1. 1915 - +11. 11. 1939
Místo narození: Náklo
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Hranice, Litovel, Náklo
Obory působení: student
Anotace:

Narozen ve Lhotě nad Moravou. V letech 1920–26 navštěvoval obecnou školu v Nákle, 1934 mat. na gymnáziu v Litovli. Ve vojenské službě, zařazen do školy pro záložní důstojníky v Hranicích, pro své antimilitaristické smýšlení vyloučen, přešel do Prahy. Po skončení vojenské služby r. 1936 se zapsal na lékařskou fak. UK Praha/za přispění MUDr. F. Stravy z Litovle/. Přivydělával si kondicemi a překlady z francouzské a americké literatury. 28. 10. 1939 byl při demonstraci studentů proti nacismu v Praze střelen do břicha a na následky zranění zemřel 11. 11. v 11 hod. 45 min. 1939. Pohřeb byl v Nákle 16. 11. 1939. Na náhrobku má datum narození 31. 12. 1914. Narodil se o den později, dřívější datum ohlásili rodiče, aby mohl jít dříve do školy.

Zdroj:

Vaňák, B. : Jan Opletal a 17. listopad. Litovel 1978. ;Buriánek, F. : Svědectví. Praha, MF 1984. ;Leikert, J. : Ráno přišla noc. Praha, MF 1989. (autorovi zaslal podklady a výpisy ze Lhotecké kroniky p. Jaroslav Olbert, Lhota nad Moravou 44. ).

Poznámka:

Lhota nad Moravou (nyní místní část obce Náklo).

Josef Otruba *10. 3. 1889 - +28. 11. 1952
Místo narození: Náměšť na Hané
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: botanik, publicista odborný, redaktor
Anotace:

Narodil se v Terezském údolí u Náměště na Hané, nazývané v botanické literatuře též Hlubokým žlebem. Údolí oplývající od jara do podzimu pestrými květy, předurčilo životní zájem malého chlapce a vzbudilo jeho lásku k botanice i na obecné škole. Od dvanácti let studoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci a měl štěstí na vynikající pedagogy. Poznal profesora Františka Polívku, který učil přírodovědu, později botanika dr. Josefa Podpěru. Obě tyto významné osobnosti jej výrazně ovlivnily pro další, vysokoškolské studium přírodních věd. Svízelná finanční situace rodičů a dvou dalších sourozenců, donutila mladého abiturienta k nastoupení úřednické dráhy na hlavní poště v Olomouci. Všechen volný čas věnoval botanickému výzkumu Moravy. Záhy po první světové válce se zapsal jako mimořádný posluchač na přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde po letech dosáhl úspěšného absolutoria. Ve svém zaměstnání vytrval až do penzionování a pilnou prací se vypracoval na odpovědné místo poštovního ředitele. Tento post vykonával do 1. října 1942. Po celý čas se zajímal o botaniku a výsledky publikoval v Časopisu vlasteneckého spolku musejního v Olomouci, v Časopisu Moravského zemského muzea v Brně – odborné části Věda přírodní., Vlastivědném sborníku střední a severní Moravy , Věstníku klubu přírodovědců v Prostějově, Časopisu československých houbařů, v časopisech Příroda, Vesmír a též do dalších odborných a regionálních sborníků. Soupis různých vědeckých prací, spisů a článků, čítá na 450 záznamů. Najdeme zde např. studii o rostlinstvech Hlubokého žlebu u Náměště na Hané, Květenu Grygovských kopců, Květenu Království u Grygova, Květenu Hněvotínské stepi, Geobotanický výzkum Kosíře aj. Knižně vydal dva díly Úvodu ke květeně československého Slezska a v roce 1930 Květenu Štramberka. V letech 1921–1939 se věnoval i přednáškám pro různé zájmové skupiny – učitele, přírodovědné kluby, osvětové sbory, kroužky a uskupení houbařů, lékárníků, lékařů a dalších zájemců. Od roku 1922 až do své smrti byl ředitelem Botanické zahrady v Olomouci. Od roku 1934 byl redaktorem Časopisu Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci, kde měl na starosti oddíl přírodovědný a od roku 1942 působil na částečný úvazek jako kustod přírodovědného muzea v Olomouci, od penzionování se věnoval této činnosti naplno. Z muzea odešel v roce 1951, aby se mohl plně věnovat botanické zahradě, kterou denně navštěvoval a obětavě obstarával výměnu semen na mezinárodní úrovni. Denně určoval a doplňoval tento živý inventář, až jednoho dne – 18. listopadu 1952 – přišel naposledy. Postihla jej náhlá mozková příhoda, na kterou po deseti dnech, skonal.

Zdroj:

Týnecké listy.11/2002.S.7; Chaloupka, F.: K nedožitým devadesátinám Josefa Otruby. Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci, 1979, č. 201, S. 26–30.
Šula, B.: Zemřel Josef Otruba. Sborník SLUKO, oddíl A, I, 1951–1953, S. 99–101. Ševčíková, Hana: Listopadová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy, 20012, č.11. S.4.

Stanislav Otruba *17. 5. 1868 - +21. 5. 1949
Místo narození: Náměšť na Hané
Místo úmrtí: Těšetice
Místa pobytu: Olomouc, Přerov, Příbor, Těšetice
Obory působení: skladatel, učitel, varhaník
Anotace:

Narozen v Biskupství (n. Náměšť na Hané).Studoval nižší G v Olomouci a Přerově 1879–1883, učitel. ústav v Příboře do r. 1887. Působil na Sv. Kopečku ( n. Olomouc) a v Těšeticích, kde později ředitel kůru, založil pěvec. sbor a orchestrální sdružení. V Olomouci založil pěv. kroužek učitelů pensistů. Pro sbory napsal: Smržecky pěsničke, Haná zpívá aj.

Zdroj:

Československý hudební slovník.II.Praha, SHV 1965, S.239–240.;.

Jaroslav Očenášek *10. 2. 1901 - +19. 7. 1967
Místo narození: Němčice nad Hanou
Místo úmrtí: Zlín
Místa pobytu: Bohumín, Brno, Kelč, Zlín
Obory působení: skladatel
Anotace:

Věnoval se mj. studiu hudeb. folklóru a vlastivědnému výzkumu kraje. Vybudoval krajinské muzeum v Kelči. Byl autorem tanečních melodií, pochodů a jiných skladeb pro dechový orchestr a rovněž 17 lidových zpěvoher.

Zdroj:

Československá hudební slovník.Sc.2., P., SHV 1965, S.216.; Přehled úmrtí osob české a slov.hudební kultury v letech 1965–1982.P., Div.ústav 1983.;

Josef Obr *31. 3. 1896 - +27. 1. 1970
Místo narození: Ohrozim
Místo úmrtí: Praha
Obory působení: pedagog
Anotace:

Narozen na Prostějovsku.

Oldřich Ošťádal *16. 5. 1935
Místo narození: Olomouc
Místa pobytu: Karviná, Olomouc
Obory působení: lékař
Anotace:

Absolvoval LF UP všeobec. směr, 1959 / 1964 sekundární lékař v Karviné, od r. 1964 ve FN Olomouc, nyní od r. 1990 přednosta kliniky TRN FN UP Olomouc.

Zdroj:

Kdo je kdo 1991/92.Praha 1991.S.690–691.;.

Obléhání olomouckého hradu *28. 6. 1178
Místo narození: Olomouc
Anotace:

Leopold Rakouský a Konrád Ota přirazili k olomouckému hradu, ale nedobyli ho a 30.6. odtáhli.

Zdroj:

Fiala, Jiří: Dějiny města Olomouce v datech I. Olomouc, Danal 1995. S 51.

Vít Obrtel *22. 3. 1901 - +12. 6. 1988
Místo narození: Olomouc
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: architekt, básník
Anotace:

Reálku začal studovat v Olomouci, dokončil maturitou v Praze r.1918.Architekturu absolvoval.r.1925­.Od r.1923 členem Devětsil.Byl u zrodu Osvobozeného divadla.1930 za­ložil sborník poezie a vědy KVART, který též redigoval 1930–37, 1945–49.;

Zdroj:

Slovník české literatury 1970 – 1981.Praha, ČS 1985..

Jste si naprosto jisti, že chete tanto záznam smazat?
1 2 3