Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být
číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují
i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text
nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text
zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do
vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít
vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že
u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu
(u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi
jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je,
samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována
i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže
„našeptávač“.
Červenka, Litovel, Náměšť na Hané, Nový Jičín, Olomouc, Slavětín, Štarnov, Šternberk, Uničov
Obory působení:
básník, folklorista, osvětový pracovník, ředitel školy, spisovatel, učitel
Anotace:
Po obecné škole v obci absolvoval v letech 1917–1921 RG v Litovli a
1921–1925 studoval na Učitelském ústavu v Olomouci. Poté vyučoval na
obecných školách v Července ( 1926 ), ve Slavětíně u Litovle (
1927 – 1928 ) a na Dívčí měšťanské škole v Novém Jičíně (
1928 – 1933 ). V roce 1933 – 1936 působil jako správce jednotřídky
v Renotách u Litovle a učil v Uničově ( 1936 – 1938 ), v Náměšti
na Hané ( 1938 – 1945 ), ve Šternberku ( 1945 – 1948 ), ve Štarnově
u Šternberka ( 1948 – 1958 ). V letech 1958 – 1960 působil jako
ředitel základní školy v Bělkovicích u Olomouce. Již v době svého
studia psal fejetony, básně a drobné příspěvky do časopisů a aktivně se
zúčastňoval osvětové a kulturní práce ve svých působištích. Ve své
poezii opěvoval tradiční život na Hané. Oslavou rodné vsi je báseň
Senička z roku 1929. V několika románových pracích ( S větrem
o závod, Skála puká, Vítězná chudoba, Radlice Boží, Zlatá Srdce,
Krůpěje, Náš rod ) zobrazil vesnický život v této úrodné oblasti. Ve
středu jeho literárního zájmu byli prostí venkovští lidé a jejich
sociální a hospodářské poměry. Slezskému bardu Petru Bezručovi věnoval
práci Petr Bezruč na Hané. Spolu s Josefem Vacou a Josefem Vrbkou zpracoval
ve dvou publikacích na dvě stě pověstí s názvem Pověsti z kraje
básníka F. S. Procházky, vydané v roce 1939 a 1940. Z roku 1948 je jím
uspořádaná vlastivědná publikace Štarnov pod Šternberkem z minulosti
k přítomnosti. Jeho sběratelství lidových pověstí a zkazek vyústilo ve
40. a 50. letech ve vlastní pohádkovou tvorbu. Básník, prozaik,
folklorista a jeden z předních představitelů ruralismu. Výbor z jeho
poezie i prózy vydaný v Seničce v roce 2000 uspořádal spisovatelův syn
ing. Aleš Koudelák.
Zdroj:
Kolář, B.: Z paměti literární Olomouce. Olomouc, VSMO 2004. S.56–58.
Hlůzová, Vlasta: Osobnosti Šternberska ve 20. století. Šternberk
2007. S.52–59. Kunc, J.: Slovník soudobých českých spisovatelů. P.
1945. S. 400–402. Slavík, B.: Hanácké písemnictví. Olomouc
1940. Pražák, A.: Spisovatelé, učitelé.P. 1946. Slovník českých
spisovatelů. P., ČS 1964. S. 249. Hlůzová, V.: Prošli Šternberskem.
Šternberk 2015. S. 84–85. Ševčíková, H.: Haná v dětské literatuře.
Výběrová bibliografie s údaji o 76 autorech. Olomouc, SISŠ
1993. Ševčíková, H.: Červencová a srpnová výročí středomoravského
regionu. Týnecké listy 2015, č.7–8.
Poznámka:
Kniha Potmě vyšívaná. Vydaná v roce 1948 a dedikovaná autorem v roce
1950. V majetku Tomáše Přidala.
Fotky:
Jste si naprosto jisti, že chete tanto záznam smazat?
