Přihlásit

Základní

Abecední

Komplexní

Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.

Výročí

.
Počet nalezených záznamů: 117
Miloslav Čermák *17. 12. 1941
Místo narození: Olomouc
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: historik, nakladatel, vydavatel časopisu
Anotace:

Studoval SPSŠ Olomouc, poté FFUP, obor historie, dějepis, čeština. 1966–1971 pracoval ve VMO, byl nucen odejít z politických důvodů, 1972–1988 Okresní archiv Olomouc, od 1991 opět ve VMO. Zakladatel a majitel nakladatelství Memoria (historické pohlednice Olomouce, drobné publikace o Olomouci, pověsti, památky, obnovení vydávání vlastivědného sborníku Střední Morava a redaktor. Publikuje v ročenkách SOKA Olomouc, sbornících ze sympozií, v čas. Muzeum Prostějovska aj. Spolumajitel obchodu s obuví a koženým zbožím. Historik, který se spezializuje se na středověké hospodářské dějiny a dějiny města Olomouce.

Josef Vlček *6. 6. 1920
Místo narození: Kaňovice
Místa pobytu: Fryšták, Olomouc, Ostrava
Obory působení: nakladatelský redaktor, politický vězeň, překladatel, žurnalista
Anotace:

Narodil se v Kaňovicích u Frýdku. Studoval na gymnáziu u salesiánů ve Fryštáku, studia dokončil na klasickém gymnáziu v Ostravě. Po studiu se začal věnovat novinářské, vydavatelské a překladatelské činnosti – redaktor „Našince“ a vydavatelství v „Matici cyrilometodějské“. Při této činnosti se často setkával s církevními představiteli (biskupové Matocha, Beran, apoštolský nuncius,…). Po únoru 1948 je označen jako špión Vatikánu a souzen. V rámci procesu byl změněn návrh rozsudku z trestu smrti na 21 roků vězení a takto odsouzen k práci v nejtěžších podmínkách věznic Jáchymov, Ruzyně a Leopoldov. Po 10-letech, v rámci amnestie související s Pařížskou konferencí, byl v roce 1960 propuštěn a setkává se manželkou a dcerou, které byly po dobu jeho věznění vystavovány nemalému psychickému útlaku. Pracuje v dělnických profesích a v době Pražského jara 1968 se stává klíčovou osobností v publikování a šíření dokumentů závěrů II. Vatikánského koncilu. V době „normalizace“ se opět stává středem zájmu státní bezpečnosti a je mu znemožněna jakákoli oficielní vydavatelská činnost. I v těchto podmínkách považuje za důležité, aby svobodně myslící občané měli přístup k nezkresleným informacím a tajně tiskne a zajišťuje distribuci samizdatů. Státní bezpečnost mu později dokázala šíření 32 titulů a je odsouzen k 20 měsícům na Borech. Zde se setkává s Václavem Havlem. Dominikem Dukou a jinými známými představiteli protitotalitního odboje. Po uplynutí poloviny trestu byl propuštěn. Vydávání a šíření samizdatů se nevzdal, jen to provádí s větší opatrností a horlivostí. Po roce 1989 se bez velkého rozmýšlení rozhoduje naplnit své celoživotní poslání v nových podmínkách. S pomocí kardinála Tomáška obnovuje vydavatelskou činnost Matice Cyrilometodějské, která byla po jeho zatčení v roce 1950 zlikvidována. V současné době ředitel nakladatelství, překladatel a redaktor v časopisu Světlo. V letech 1990–2004 bylo vydáno v nakladatelství přes 500 titulů. V nákladu 12 000 výtisků vychází již 13 roků měsíčník Světlo, který komentuje etické a duchovní dění ve společnosti. Významná je i jeho činnost překladatelská z italštiny a němčiny. Časopis Report mu udělil cenu „Osobnost roku 1997“. Jeho život a přínos v boji za svobodu a demokracii je popsán mimo jiné v knize „Dědictví – Kapitoly z dějin komunistické perzekuce v Československu“ autorky Heleny Havlíčkové, vydané nakladatelstvím Votóbia 2002.

Zdroj:

(jpa): Cenu města Olomouce obdržel Josef Vlček.In: OLDIN, 15, 2005,č.7–8,červen.;

Fotky:
Petr Andrle *21. 11. 1942
Místo narození: Kladno
Místa pobytu: Bruntál, Čeladná, Havířov, Moravský Beroun, Olomouc
Obory působení: historik, nakladatel, redaktor
Anotace:

Absolvoval FF UP obor teorie kultury, 1982. Publikuje v region. tisku. Vydává internetový časopis ČAS. Od r. 1990 působil v Moravském Berouně. Je majitelem vydavatelství a knihkupectví Moravská expedice a spoluzakladatelem občanského sdružení Vlastenecký poutník. Odpovědný redaktor sborníku " Hvězda pod Rosuticí" (Moravský Beroun 1997).

Zdroj:

dokument. list/98
http://www.cenajosefavavrouska.cz/…petr-andrle/

Poznámka:

Mgr. Petr Anderle

Oldřich Boreček *21. 9. 1923
Místo narození: Bělkovice-Lašťany
Místa pobytu: Ostrava
Obory působení: novinář
Zdroj:

Běhal, R. : Kdo je kdo v sedmdesátileté historii Čekoslovenského rozhlasu. Praha 1992. ;

Petr Cekota *15. 3. 1975
Místo narození: Zlín
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: nakladatelský redaktor, překladatel, publicista, recenzent, vysokoškolský učitel
Anotace:

Vysokoškolská studia absolvoval v Olomouci na FF UP, obor teorie a dějin literatury a dramatických umění. Pracoval jako recenzent kulturních časopisů, učil na divadelní škole, překladatel a lektor v nakladatelství, spolupráce s rozhlasem Radio Proglas. Člen redakce brněnkého časopisu Host. Zabývá se literaturou a filmem. Autor studie o křesťanství a současné poezii " Noci bezmoci". Členem redakce české sekce Vatikánského rozhlasu RadioVaticana.cz V červnu 2009 byl zvolen předsedou Moravsko-slezské křesťanské akademie se sídlem ve Zlíně. Je redaktorem Dialogu Evropa XXI.

Zdroj:

Fabián,J.-Ševčíková,H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí 2009. S.56.;

Fotky:
Jiří Fiedler *4. 3. 1935
Místo narození: Olomouc
Místa pobytu: Praha
Obory působení: nakladatel, překladatel
Anotace:

V r. 1968 absolvoval KU Praha, od r. 1969 nakladatel, redaktor, v letech 1964 –1988 překlady z srbochorvatštiny a polštiny, celkem 17 titulů przy a dramat. Působí v Praze.

Zdroj:

Černý, Milan: Kdo je kdo 1991.Praha, IRIS 1991, S.35.;.

Marie Hovadíková *8. 6. 1957
Místo narození: Olomouc
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: novinářka, redaktorka rozhlasu
Anotace:

Absolv SEŠ 1977. Od roku 1989 administr. pracovnice Stráže lidu do roku 1991. 1991– 93 Puls, spoluzakladetelka, 1994– ČRO, aktuální zpravodajství, besedy u kulatého stolu, 2–3 roky komunální politika.

Zdroj:

dokument. list 2001

Hana Knappová *13. 11. 1941
Místo narození: Olomouc
Místa pobytu: Brno, Prostějov
Obory působení: novinářka
Anotace:

Dětství a mládí prožila v Prostějově, abs. zde střední školu. 1959–1964 abs. FFUM Brno. Novinářskou činnost začínala jako vedoucí rubriky Brněnského večerníku. Nyní pracuje v tiskové propagaci Vlnařského průmyslu v Brně. Publikuje od r. 1960 v tisku: Universitní noviny, M=týden, Stráž lidu, Brněnský večerník, Rovnost, Hanácký kalendář. Knižně-přispěla do sborníku Znamení krajiny. Brno, Blok 1973 a do příležitostných brožur k Wolkrovu Prostějovu.

Zdroj:

Slavíková, Věra: Spisovatelé Jihomoravského kraje.Brno, KJM 1989, S.38–39.;.

Josef Kozelka *14. 11. 1926
Místo narození: Doloplazy
Místa pobytu: Praha
Obory působení: novinář, spisovatel
Anotace:

Narozen v Doloplazích (u Olomouce). Studoval právnickou fakultu v Praze, ale studia nedokončil. Příležitostně se věnuje novinářství. V roce 1992 mu vyšla kniha " Vzdušné zámky".

Zdroj:

Adamovič : Slovník české literární fantastiky a seance fiction. Praha 1995.;

Marie Pachtová *5. 11. 1932
Místo narození: Vyškov
Místa pobytu: Brno, Olomouc, Prostějov, Tlumačov, Vyškov
Obory působení: folkloristka, lidová umělkyně, národopisná pracovnice, odborná publicistka, učitelka
Anotace:

Po maturitě na pedagogickém gymnáziu v Brně roku 1951 pokračovala do roku 1957 ve studiu na Peadgogické fakultě MU v Brně, obor čeština a ruština. V letech 1951–1989 působila jako učitelka češtiny a ruštiny na základní škole ve Vyškově. Marie Pachtová se dlouhodobě věnuje udržování tradic lidové umělecké výroby na Hané. Vztah k lidové kultuře u ní v dětství formovala babička Josefa Kudličková a ve škole učitelka ručních prací Julie Kummerová-Kubíčková. Marie Pachtová vedla kurzy hanáckých kraslic zdobených slámou pro školní mládež a zúčastňovala se soutěžních přehlídek. V roce 1972 získala za kolekci hanáckých kraslic osvědčení mistryně lidové umělecké výroby. V Prostějově iniciovala regionální soutěž O nejklásnějsí kraslici. Slámovou intarzií zdobí bižuterii, dopisnice a další upomínkové předměty. Zabývala se také hanáckým obřadním pečivem. Spolupracuje s vyškovským dětským souborem Klebetníček a jako lektorka a členka porot pomáhala dalším dětských kolektivům z Hané (využití mluveného slova, dětských her a zvyků v pásmech). Pro soubory vydala tři výbory dětského folkloru z Hané. V roce 2006 se Marie Pachtová stala čestnou občankou města Vyškova za uchování tradic a folkloru. Sběratelka lidových písní, tanců, zvyků. Účast na regionálních konferencích Lidová kultura Hané. Spolupráce s OKS Olomouc, OKS Vyškov a Duha Prostějov. Umělecká vedoucí souboru děckého folklorního hanáckého souboru Klebetníček, který byl založen v r. 1970, členka výboru HANFOS za Vyškovsko od r. 1998. Autorka her, výročních obyčejů a různých lidových pásem " Hanáckým dětem I.-III." (Prostějov, Duha, 1985, 1987, 1995).Účinkovala též na XXVII. prostějovských hanáckých slavnostech 2009 komponovaným pořadem Či só hode. V červnu 2016 dostala vyznamenání Jihomoravského kraje Mistr řemeslné umělecké výroby.

Zdroj:

Osobní sdělení. HŠ 2001; listopad 2016; Vysílání radia PROGLAS 10.8.2008. http://otavinka.blog.cz/…rie-pachtova

Poznámka:

Mgr.Marie Pachtová

Narozena v Dědicích (n. Vyškov-Dědice)

Fotky:
Eduard Peřina *4. 3. 1860 - +12. 5. 1928
Místo narození: Bystrovany
Místa pobytu: Olomouc, Příbor
Obory působení: národní pracovník, učitel
Anotace:

Absolvoval Učitelský ústav v Příboře a učil na obecné škole ve Chválkovicích a v Lošově, od r. 1889 působil jako řídící učitel v Olomouci -Černovíře. Věnoval se veřejné činnosti v národních a osvětových spolcích. Působil jako předseda Národní jednoty, v r. 1909 stál u zrodu Sokola a byl jeho doživotním předsedou. V r. 1922 inicioval stavbu černovírské sokolovny. Jeho jménem byla pojmenována jedna z černovírských u­lic.

Zdroj:

Olomoucké hřbitovy a kolumbaria. Olomouc,2001,S.147

Poznámka:

Chválkovice, Lošov a Černovír jsou části města Olomouc.

Augustin Skýpala *22. 11. 1920
Místo narození: Jarcová
Místa pobytu: Olomouc, Oznice, Praha, Valašské Meziříčí
Obory působení: básník, literární poradce, nakladatelský redaktor, novinář
Anotace:

Literárním jm. Gustav Skýpala. Jeho otec byl legionář. Dětství a mládí prožil v pasekářské obci Oznici na samotě Nivka, odkud docházel do měšťanky a 1936–1939 absolvoval Státní odbornou školu pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí. Zájem o literaturu a výtvarné umění ho přivedl do meziříčské Mladé scény, kterou v r. 1940 založili známí divadelníci Alfréd a Emil Radokovi. Své první verše publikoval na počátku protektorátních let inspirován Čapkovým překladem antologie Francouzské poezie nové doby, básnickými sbírkami Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta a Vladimíra Holana. Krátce po 2. světové válce vojákoval 6 měsíců v Olomouci. Po osvobození republiky odjel natrvalo do Prahy. Navštěvoval přednášky a semináře Václava Černého a Jana Patočky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, od r. 1946 pracoval v nakladatelstvích Melantrich, Svoboda, Orbis a Panorama jako tiskový redaktor, posléze odbytový referent a v době tzv. normalizace byl odsunut na úsek pohlednicového merkantilu. V těch letech publikoval pod svým jménem verše pro děti a průvodní texty k vlastivědným fotosouborům (Beskydy, Šumava, Jižní Čechy, Západočeské lázně, Vysoké Tatry aj.) Knižně debutoval sbírkou pro děti Veselý rok (1948). Další knížka pro děti Zvířátka – vyšla s ilustracemi Aleny Ladové (1969). V r. 1969 vyšla sbírka básní Podzim s Diogenem. V roce 1990 vydal životopisnou črtu o valašském knězi Bosý kněz. Soubory jeho poezie z let 1940–1993 vyšly pod názvem Nebe pro pěší (1994) a Město, můj Getsemanský sad (1995). Okresní knihovna v Olomouci vydala u příležitosti návštěvy A.Skýpaly v Olomouci upomínkový tisk Z mého zvěrokruhu (2000).

Zdroj:

Literární slovník severní Moravy a Slezska. 2001 Votobia Olomouc – Ostrava.S.269–270.; Všetička, F.: Podzim s Diogenem. In: Kolář, B.: Z paměti literární Olomouce 2. Olomouc, VSMO 2006.S.303–304.; Fabián, J.: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí 2000.S. 139.; Kolář, B.: Haná v poezii. Antologie. Olomouc, Literární klub Olomouc 2008.S. 224–226.; http://www.wix.com/…k/fotografie

Poznámka:

Email od fotografa Václava Valečka z Opavy 5.12.2012 -Vaclav.Valecek@seznam.cz Dobrý večer, nemusíte se ničho obávat a fotografii také stahovat nemusíte. Pan Skýpala je strýc mé přítelkyně a už jsem s ním hovořil. U fotografie uveďte mne,jako autora a vše bude v pořádku. V příloze je odkaz na mé stránky. Přeji Vám mnoho úspěchů a tvůrčích sil při dalším rozšiřování Vaší Galerie rodáků. Se srdečným pozdravem Václav Valeček

Fotky:
Josef Stejskal *9. 12. 1904
Místo narození: Olomouc
Místa pobytu: Brno
Obory působení: nakladatel
Anotace:

Narozen v Hodolanech u Olomouce. R. 1924 abs SG v Olomouci, nakladatel v Brně, převzal rodinný podnik.

Zdroj:

V sýpkách ducha. Olomouc 1992. S.150.;Símě hořčičné. Olomouc 1947. S.228.;.

T. G. Masaryk v Olomouci *19. 9. 1921
Obory působení: návštěva
Anotace:

Prezident T.G. Masaryk vykonal přehlídku olomoucké vojenské posádky na letišti v Neředíně.

Zdroj:

Rusinský,J. Po stopách minulosti olomoucké městské části Neředín. Olomouc: Votobia,2004.S.41–46.

Milan Tichák *20. 8. 1933
Místo narození: Paskov
Místa pobytu: Olomouc, Velký Týnec
Obory působení: historik, novinář, spisovatel, výtvarník
Anotace:

Od roku 1934 žil se svými rodiči ve Velkém Týnci, kde navštěvoval místní měšťanku a po přestěhování do Olomouce v roce 1946 Polívkovo reálné gymnázium. V roce 1952 maturoval na Slovanském gymnáziu a poté absolvoval studia na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, obor dějepis a čeština. Doktorát v oboru československé dějiny získal na olomoucké univerzitě v roce 1969. Protože nemohl vykonávat do roku 1989 své povolání, pracoval jako technik. Zprvu v závodě Kosmos, později v Sigmě. Uplatnil zde nejen schopnosti rýsování, logického myšlení, ale i výtvarné, v oblasti užité grafiky. Jeho prvním historickým dílem byly Dějiny závodu Kosmos, kde působil. Toto dílo bylo zároveň jeho disertační prací a vyšlo jako příležitostná publikace v roce 1970. V tomto období publikoval převážně účelové publikace k výročím závodů, sportovních celků a kulturních institucí.
Od února 1991 byl zaměstnán jako redaktor Hanáckých novin a kromě článků z historie a vlastivědy začal redigovat vlastivědný kalendář Rok na Hané, který s vročením roku 1992 zahájil mnohaletou kapitolu čtivé ročenky přinášející dlouho utajované informace z historie našich obcí v regionu, historické zajímavosti a články o významných osobnostech Olomoucka a města Olomouce. Nejčtenější a nejvyhledávanější knihou nejen rodáků, ale i současných obyvatel Olomouce." Vzpomínky na starou Olomouc" (1997), která přinesla Dr. Tichákovi prestižní ocenění města, v podobě udělení Ceny města Olomouce v červnu 1998. V témže roce vyšla také v nakladatelství publikace „ Paměti obce Velkého Týnce“, která kromě historie obce, kde autor strávil nejkrásnější období svého dětství, seznamuje čtenáře s významnými rodáky a osobnostmi, které zde působily.
Výrazně se podílel na zpracování dalších knih : Olomoucké gymnázium literární, Olomoucké hřbitovy a kolumbária a O olomouckých starostech a primátorech, jakož i na řadě jubilejních almanachů Slovanského gymnázia v Olomouci. Po roce 2000 se objevilo na knižních pultech dalších několik titulů z pera Milana Ticháka. Významný recenzent dvoudílných akademických Dějin Olomouce, které v roce 2009 vydala Univerzita Palackého.

Od 1.6.2006 – 20.4.2010 předseda VSMO. V dubnu 2011 byl uvededn do Dvorany slávy, kde získal Cenu Olomouckého kraje za celoživotní přínos v oblasti kultury za rok 2010.

Zdroj:

Tichák Milan: Dějiny závodu Kosmos.Olomou­c,Soc.ak.1970. ;Fotbalové jubileum.Olomouc TJ Hodolany Sigma 1972.; Sto let ve službě múzám./Žerotín/O­lomouc, MěNV 1988.; 60 let n.p.Sigma Olomouc.Olomouc, Sigma 1967.; Po stopách skautů na Olomoucku 1919–1994 (1994) Vzpomínky na starou Olomouc (1997) Paměti Velkého Týnce (1998) Ztracené adresy (2007) Flora Olomouc 1958–2008 (2008) Lexikon olomouckých ulic (2009) Olomouc rodu ženského (2009) Olomouc z nadhledu (2011) Biografické údaje sděleny osobně dne 12.7.1991;.hš Info jednatelka VSMO Lucie Pospíšilová – Pospisilova.Lc@seznam.cz

Poznámka:

PhDr. Milan Tichák.

Fotky:
Olga Vondráková *10. 3. 1962
Místo narození: Olomouc
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: novinářka, prozaička
Anotace:

V roce 1980 maturovala na Slovanském gymnázium. Po maturitě nastoupila jako redaktorka regionálních novin. Od roku 1996 redaktorkou Moravských novin Svoboda. autorka titulů: Bystročice. Dějiny obce. ( vl.n. 1994) Koho kryje Jan Ruml. ( Praha 1999) Policajti v roli obviněných. Olomouc 2000) Vládne u nás mafie? aneb Zločinci unikají trestu. (2002) Jepičí život první dámy, aneb Odbory? (2003)

Zdroj:

Slovanské gymnázium literární.Olomouc: Slovanské gymnázium, 2000.S.282;

'

Ivo Šmoldas *23. 7. 1955
Místo narození: Prostějov
Místa pobytu: Olomouc, Praha
Obory působení: básník, nakladatelský redaktor, překladatel, scenárista
Anotace:

Maturoval na gymnáziu v Olomouci a poté studoval FFUK Praha, obor čeština a angličtina. Po promoci v roce 1979 redaktorem nakladatelství Československý spisovatel.
nyní redaktor poezie ČS.R.1989 2 měsíce studij.pobyt v USA.Básně v antologiích mladší české poezie.1985 Zvláš­tní znamení, Klíčení.Sbírka veršů – 1989 Zimní srst.Překlady : 1988 spolupřeklad s L.Verenským Gould, S.J.: Pandin palec;1989 Ostrovy plovoucí k severu. V nakladatelství ČS působil do roku 1993. Po revoluci vedl v tomto nakladatelství propagační a odbytové oddělení a nakonec vykonával funkci náměstka ředitele pro výrobu a obchod. Koncem roku 1993 se stal ředitelem nakladatelství Columbus a od roku 1997 byl společníkem nakladatelství Apsida. V roce 1988 vydal básnickou sbírku Zimní srst. Od počátku 90. let se v literární oblasti věnuje výhradně překládání, především z angličtiny. Jeho svébytný mluvený projev nakonec přitáhl i pozornost televizních dramaturgů: s Alešem Ulmem před časem v České televizi připravoval zábavně-vzdělávací pořad To je ta čeština, na Primě vtiskl tvář satirické show Dementi a dnes je scenáristou magazínu Knižní svět (ČT 2).

Zdroj:

Kdo je kdo 1991/1992.II.Praha 1991.S.958.;. Stern, Jan – Ivo Šmoldas: Tlusté knihy už neotvírám. http://www.krasnapani.cz/…-a-dieta/103

Poznámka:

PhDr. Ivo Šmoldas

Dne 26.10.2012 měl besedu v Prácheňském muzeu v Písku v 16:00.

Fotky:
Jaroslav Erik Frič *14. 8. 1949
Místo narození: Horní Libina
Místa pobytu: Brno, Olomouc, Ostrava, Vranov nad Dyjí
Obory působení: básník, hudebník, nakladatel
Anotace:

Absolvoval gymnázium v Ostravě a jednoletý kurz cizích jazyků: angličtina, francouzština, italština a ruština. Cestoval po Evropě, Anglii a Skotsku. Po návratu do vlasti studoval filozofii a angličtinu na UP Olomouc a MU v Brně. V roce 1969 začal šířit strojopisné opisy textů, později začal vydávat samizdaty (s básníky Petrem Mikešem [1] a Eduardem Zachou, nejprve v Ostravě, později v Olomouci). Edice přešla (poté, co se spolupráce ujal básník a pozdější kněz Rostislav Valušek [2]) v samizdatovou řadu Texty přátel. V roce 1973 Frič spolu s Jiřím Frišaufem a Jiřím Kuběnou v Brně na Veveří ulici č. 54 bytovou scénu Šlépěj v okně a stále vydává samizdaty (v Brně, Vranově nad Dyjí a Podhradí) pro nejbližší přátele. Většinou se jednalo o texty Josefa Šafaříka, Jiřího Kuběny; a vlastní sborníky „archového“ typu, v nákladech nejvýše 5–10 výtisků. Po revoluci zakládá ve Vranově nad Dyjí nakladatelství Votobia. Po přizvání dalších společníků se nakladatelství přestěhovalo do Olomouce. Frič je po dvou letech opouští a v červnu roku 1993 zřizuje v Brně nakladatelství Vetus Via. Od roku 2000 organizuje v Brně festival poesie Potulný dělník (název inspirovaný vedlejším významem slova „hobo“ nalezeném ve slovníku, který se organizátorům zalíbil). Založil dvě občanská sdružení: Proximus (2002) – „pro podporu a integraci osob, náležejících k menšinám, především rasovým, etnickým, náboženským a společensky, zdravotně a jinak handicapovaným“. Toto sdružení, opírané o „hloubku tradic země, a nejlepší projevy její kultury“ organizuje festivaly a dlouhodobé projekty, orientované multižánrově a akcentující celospolečenské apely (např. multikulturní festival Napříč-Konec Léta, již zmíněný festival poesie Potulný dělník, dětské dny Proti noci – v nás, dlouhodobý projekt Potulné akademie, a „permanentní“ festival Uši a Vítr – múzické večery Potulné akademie (každý čtvrtek na různých místech Brna); a Christiania (2006) – obecně prospěšná společnost „pro podporu kultury, národní paměti a menšin“ [3]. Je rovněž redaktorem dvou periodik sdružením Proximus vydávaných: revue BOX pro slovo-obraz-zvuk-pohyb-život – (2 x ročně) a novin Potulné akademie nazvaných Uši a Vítr – (12 x ročně). Český rozhlas realizoval tři jeho scénáře. Od listopadu 2006 vystupuje opět i jako „busker“. Od léta 2007 rovněž píše vlastní blog. Žije většinou v Brně.

Knižní vydání
Kolotoče bílé hlasy (básně z let 1986–1992), Vetus Via, Brno 1993, poezie
Houpací kůň šera a jiné básně (1993–1995), Vetus Via, Brno 1998, poezie
Americká antologie & Poslední autobus noční linky (1989 a 2003), bibliofilská edice Siluety, Zdeněk Janál, Prostějov 2004
Zdroj:

Wikipedia.cz

Olga Valeská *28. 3. 1941
Místo narození: Pelhřimov
Místa pobytu: Litovel, Loštice, Mnichov (Německo), Praha
Obory působení: básnířka, novinářka, redaktorka rozhlasu
Anotace:

Roz. Olga Kopecká. V letech 1944–1949 žila s rodiči v Africe. Po návratu do vlasti se přestěhovala s maminkou a sourozenci do Loštic, kde začala chodit do třetí třídy osmiletky a v roce 1958 maturovala na gymnáziu v Litovli. Bylo jí znemožněno studovat vysokou školu a tak 5 let byla bez zaměstnání. Soukromě studovala dějiny umění, jazyky, českou literaturu a srovnávací dějiny náboženství přes rozhlasovou univerzitu Rádia Svobodná Evropa. V té době začala psát básně a prózu, která byla publikována až v emigraci. V roce 1963 se s maminkou a dětmi vystěhovala do Holandska, kde studovala na univerzitě v Leydenu slavistiku. Napsala dopis do RSE v Mnichově, kde popsala jak se sama vzdělávala podle jejich rozhlasové univerzity. Poté působila jako holandská dopisovatelka RSE. Mezitím si vyřídila emigraci do USA, kde studijně pobývala. V letech 1965–1994 působila jako redaktorka RSE v Mnichově. V roce 1989 byla jmenována do funkce zástupkyně ředitele Čs. oddělení Svobodné Evropy. Od roku 1994 po přestěhování RSE do ČR pracovala jako šéfredaktorka a zástupkyně ředitele stanice Svobodná Evropa v Praze do 1.10.2002, kdy bylo zrušeno české vysílání RSE. Psala zahraničně politické komentáře, vytvářela pořady, jako je Víra a svět, Otázky naší doby aj. Vydala dvě sbírky básní. V 60. letech získala Cenu Křesťanské akademie v Římě za sbírku " Za železnou oponou.", která však nikdy nebyla vydána. Je členkou SVU, PEN klubu a České křesťanské akademie. Nadále působí v RSE v Praze, kde byla pověřena zpracovat Archiv RSE. V roce 1964 navázala korespondenšní vztah se spisovatelem Janem Čepem.

Zdroj:

Mejstřík, Jiří: Češi ve světě. Praha 2000. S, 54–55. ČT pořad Z očí do očí – Antonín Přidal s Olgou Kopeckou. ČT2 dne 19.10.2002.

Jaroslava Pechová *25. 6. 1950
Místo narození: Petrovice
Místa pobytu: Olomouc, Praha, Rakovník
Obory působení: básnířka, novinářka, spisovatelka
Anotace:

Rozená Randsdorfová. Od r. 1958 bydlela v Rakovníku a v r. 1980 se přestěhovala do Olomouce. Od r. 1986 žije v Praze a často se vrací do Olomouce, kde žije její 88 letá maminka. Pracovala řadu let jako volná novinářka. Spolupracovala také s Čs. rozhlasem a s Union internationale de la Marionnette. Získala novinářské ceny za publicistickou činnost, ocenění za původní rozhlasovou dramatickou tvorbu a ocenění v soutěži Nejkrásnější kniha roku 1996. Řada rozhlasových pohádek poro mateřské školy, nedělní pohádky i krátké pohádkové příběhy na dobrou noc Jaroslavy Pechové jsou zařazeny ve Zlatém fondu Čs. rozhlasu. Ve své tvorbě se stále navrací do kraje dětství – na Rakovnicko a Křivoklátsko. Pro děti a mládež napsala knihy Pohádky na draka, O Perejdovi, O vykutáleném Melichárkovi, Když uteče drak, Strašuláci, Pohádky z mechového lesa, Pohádky ze stříbrné tůně, České pohádky, Čáry máry Bublifuk a leporela Hurá, jdeme do světa, Ukaž mi ovečku a Kapr přes palubu. Její básničky pro nejmenší doplnily také mnohé omalovánky “pro praváky” i “ pro leváky” vydávané Nakladatelství Laguna.

V jejích knížkách ožívají skřítci, víly, vodníci, obři, hejkalové, plavajzníci, polednice, louženice a další postavičky z pohádkového světa. Pohádkové knihy plné osobité poetiky, spravedlnosti, humoru a upřímnosti jsou vždy bohatě ilustrovány předními ilustrátory, např. Zdenou Krejčovou, Editou Plickovou, Evou Sýkorovou.

Píše také poezii, převážně intimní, rellexivní lyriku. Napsala básnické sbírky Láskám všem, Modré z nebe, Rajská zahrada, Na konci nekonečna, Střípky zázraků a Ostrov naděje. Knížečky vázané v barevném francouzském sametu se stříbrnou či zlatou ražbou na obálce umocnila svými ilustracemi akademická malířka Inka Delevová. Zatím poslední básnickou sbírku Toulky v nalezeném čase autorka věnovala milované řece Berounce, která se mnohokrát klikatila jejím dětství. Knížku doplnil svými fotografiemi Milan Richtermoc.

U příležitosti 7O. výročí narození spisovatele Oty Pavla vydala úspěšnou knihu Zpáteční lístek do posledního ráje Oty Pavla, která doposud vyšla již v pěti vydáních. Spisovatelka v ní s neobyčejným taktem, citem a pronikavou vnímavostí dovedla oživit atmosféru kolem tohoto prozaika a kolem lidí, s nimiž se na své krátké životní cestě potkal. Publikaci doprovázejí fotografie Milana Richtermoce. Poslední knihu ilistrovanou kreslířem a karikaturistou Karlem Klosem pojmenovala příznačně …ÚSMĚV PROSÍM… neboť čtenáře dvacet osm humorných povídek zaručeně rozveselí.

Je také autorkou jedenácti Hrníčkových kuchařek: 1. Vaříme a pečeme bez vážení, 2. Pečeme bez vážení, 3. Ovocné moučníky bez vážení, 4. Pečeme na Vánoce bez vážení, 5. Maso které šetří kapsu, 6. Hubneme nad plným talířem, 7. Vaříme a pečeme v horkovzdušné troubě, 8. Najrychlejší moučníky, 9. Pro chataře a chalupáře, 10. Půlhodinka pouhá, 11. První kroky v kuchyni

Členství v institucích: člen Obce spisovatelů ČR, Severočeského klubu spisovatelů a Syndikátu novinářů ČR.

Zdroj:

Pechová, Jaroslava: Zpáteční lístek do posledního ráje Oty Pavla. Laguna, Praha 2000.(obálka knihy). Smíšek,Zdeněk: Jaroslava Pechová má i byt usměvavý.In: Dům a bydlení. Středeční příloha .Právo č.30, 7.8.2013. S.4–7. (foto) Galerie rodáků a nejen jich. 20.3.2014 /hš. http://www.databazeknih.cz/…pechova-3835

Poznámka:

Narozena v Petrovicích (u Rakovníka).

Fotky:
Miroslav Kobza *7. 4. 1969 „“
Místo narození: Zábřeh
Místa pobytu: Brno, Mohelnice, Olomouc
Obory působení: dramaturg, elektrotechnik, fotograf, novinář, redaktor rozhlasový, skladatel hudební, spisovatel, textař
Anotace:

Absolvoval Střední odborné učiliště elektrotechnické v Mohelnici, obor elektromechanik v letech 1983–1986 a následně studoval Střední školu pro pracující tamtéž, obor silnoproudá elektrotechnika, kde maturoval v roce 1988. Později studoval VUT v Brně, Fakultu elektrotechnickou. V dávném čase se živil jako elektrotechnik a vrchní kotelník. Pak pracoval od roku 1993 jako novinář v regionálním tisku na Šumpersku. Působil jako šéfredaktor týdeníku Moravský sever. Před rokem 2000 externě spolupracoval s Českým rozhlasem v Olomouci, kde pracuje od roku 2002. Do roku 2014 byl vedoucím slovesné redakce ČrO. Po jejím zrušení pracuje jako redaktor publicistiky. Zajímá se o technické památky a historii Moravy a Slezska, přírodní zajímavosti a cestování. Je autorem rozhlasového cyklu Od Pradědu na Hanou, který Český rozhlas vysílá od roku 2002. Rozhlasových pohlednic z obcí, měst, ale i přírody, míst zapomenutých i známých, bylo odvysíláno 1700. Je autorem několika rozhlasových her a dramatizací. Jako dramaturg se podílel na vzniku mnoha rozhlasových adaptací literárních děl. Napsal předlohu pro 14 dílný cyklus pohádek z oblasti severozápadní Moravy " Povídánky od nítěných knoflíků". Knižně vyšlo v olomouckém nakladatelství Poznání v roce 2014. Kromě publicistiky se věnuje dokumentátní tvorbě. Společně s Irenou Šindlářovou napsal tři knihy: Tepny krajiny; Řeky Moravskoslezského kraje; Putování krajinou studánek a pramenů. Věnuje se také fotografování a na svém kontě má již několik výstav. Hraje na kytaru a foukací harmoniku, skládá písničky a vede rock-blues skupinu WILSNE! Rád cestuje na kole i pěšky, miluje dobrou muziku, dobré jídlo, hrochy všech velikostí. V únoru 2015 dostal Cenu města Zábřeh.

Zdroj:

Osobní sdělení dne 14.4.2015. Kobza, M.:Povídánky od nitěných knoflíků. Poznání, Olomouc 2014. cs.wiki­pedia.org http://otavinka.blog.cz/…rve-v-art-um email ze dne 17.4.2015

Fotky:
Ludwig Winder *7. 2. 1889 - +16. 6. 1946
Místo narození: Šatov
Místo úmrtí: Baldock (Velká Británie)
Místa pobytu: Olomouc, Vídeň (Rakousko)
Obory působení: novinář
Anotace:

narozen na Znojemsku. Studoval obchodní akademii v Olomouci, maturoval r.1907.Levicový novinář ve Vídni, 1908 ve Slezsku, člen Českomoravského literárního kruhu. Užíval pseud.G.A.List

Zdroj:

ČBS.Praha 1992.S.812.;

Antonín Lipčík *7. 10. 1917 - +4. 11. 1984
Místo narození: Olomouc
Místo úmrtí: Bratislava (SR)
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: lékař, neurolog, vysokoškolský pedagog
Anotace:

Studoval Slovanské gymnázium v Olomouci, kde maturoval v roce 1936. Po vysokoškolských studiích působil v letech 1946–1951 na neurologické klinice Fakultní nemocnice a pedagogicky na LF UP. Poté odešel na Slovensko.

Zdroj:

Kapitoly z dějin olomoucké univerzity. Ostrava 1973. S. 328.; V sýpkách ducha. Olomouc, SG 1992. S. 155.; Padesát let z dějin olomoucké univerzity. Olomouc, UP 1996.;

Alois Matura *10. 4. 1897 - +8. 4. 1971
Místo narození: Chromeč
Místo úmrtí: Bratislava (SR)
Místa pobytu: Brezno (SR), Brno, Olomouc, Šumperk, Zábřeh
Obory působení: národohospodář, pedagog vysokoškolský, právník
Anotace:

Narozen v rodině chalupníka Josefa M., jako třetí syn z deseti dětí. Studoval gymnázium v Zábřehu, kam chodil pěšky a bos. Válečnou maturitu složil r. 1915. Hned byl odveden a odeslán na frontu. Konec války ho zastihl v Těšíně jako čs. voják se v prosinci 1918 ještě zúčastnil likvidace Sudetenlandu a dobývání Šumprka. Po demobilizaci obtížně hledal doma zaměstnání a uchytil se až na Slovensku.R. 1919 jako pracovník úřadu v Brezne, od 1924 pak v Bratislavě. Při zaměstnání začal studovat vysokou školu, zprvu na VUT a později na Právnické fakultě MU v Brně. Po basolvování a doktorátu (JUDr.1929) čtyři léta působil jako pracovník Státní finanční správy v Bratislavě. a až do roku 1950 byl jeho kmenovým zaměstnancem. V letech 1937–1950 přednášel na Právnické fakultě UK v Bratislavě a 1942–1950 na Vysoké škole obchodní též. R. 1937 jmenován docentem pro obor finančního práva, 1944 mimořádným profesorem a 1945 řádným profesorem Právnické fakulty Univerzity J.A.Komenského v Bratislavě.V roce 1946 byl delegován do Olomouce, aby se tam pokusil založit právnickou fakultu UP. Únor 1948 těžce zasáhl do života prof. M. Jako údajný představitel buržoasní inteligence v Beatislavě byl obviněn z nepřátelského vztahu k socialistickému zřízení. V listopadu 1950 musel odejít z Vysoké školy ekonomické, v lednu 1951 z Právnické fakulty UK. Byl z Bratislavy vykázán, ale nakonec tam musel zůstat bez bydliště až do r.1957. Zemřel v Bratislavě a pohřeb byl v rodišti.

Zdroj:

BSSSM, seš.3(15.).Ostrava 2002. S. 85–86. Mlynárik, J.: Česki profesori na Slovensku.1. Praha 1994. S. 106,116–117.

Karel Černohorský *17. 9. 1896 - +23. 3. 1982
Místo narození: Přerov
Místo úmrtí: Brno
Místa pobytu: Brno, Opava, Praha, Přerov
Obory působení: archeolog, etnograf, historik, numismatik
Anotace:

Studoval na gymnáziu v Přerově. Za války ruský legionář, po návratu byl úředníkem, od r. 1921 asistentem a pak odborným pracovníkem Zemského muzea v Opavě. Při zaměstnání vystudoval etnografii a dějiny umění na FFUK v Praze. V r. 1935 ředitelem Zemského muzea v Opavě. Byl především etnografem zamřeným na lidovou keramiku. Po odstoupení pohraničí přešel do Brna, kde byl správcem numismatické sbírky a úředně penzionován r. 1942. K řízení opavského muzea se vrátil po válce , v letech 1945–1948 poté, co byl v květnu 1945 krátce ustanoven ředitelem ZMM v Brně. V roce 1949 byl z politických důvodů odvolán a působil pak jako vědecký pracovník Archeologického ústavu ČSAV v Brně, kde se zabýval raným středověkem, výzkumem slovanské keramiky.

Zdroj:

Ficek, Viktor: Biografický slovník širšího Ostravska.Opava, Slezský ústav ČSAV 1983, seš.5, S.30–33.;. Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 115.;

Jste si naprosto jisti, že chete tanto záznam smazat?
1 2 3 4 5