Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být
číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují
i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text
nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text
zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do
vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít
vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že
u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu
(u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi
jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je,
samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována
i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže
„našeptávač“.
Ve 13 letech se učil tiskařem a sazečem v Arcibiskupské knihtiskárně
v Olomouci. Pracoval zde i po vyučení až do listopadu 1903, kdy se stal na
krátký čas společníkem tiskárny Albína Smetany (1864–1925) v Litovli.
V lednu 1904 koupil ve Vyškově tiskárnu Jana Hona (1851–1919), první
českou tiskárnu, založenou v roce 1880, která tiskla noviny, plakáty,
věstníky a obchodní tiskoviny. Teprve v roce 1911 se zde začaly tisknout
knihy. Prostřednictvím vyškovského kněze Antonína Ludvíka Stříže
(1888–1960) seznámil se František Obzina s vydavatelem Josefem Floriánem
(1873–1941) ze Staré Říše a spolupracoval s ním na vydávání jeho edic
Studium a Dobré dílo i jiných knih, do roku 1919. Úpravy navrhoval
nakladatel, tisklo se ve Vyškově. A tak Obzinova tiskárna získala záhy
dobré jméno, spolehlivého typografického podniku, kde tiskli nejlepší
spisovatelé, básníci a umělci. V roce 1919 začala tisknout pro Otakara
Štorcha-Mariena (1897–1974) a jeho nakladatelství Aventinum. Tato
spolupráce znamenala pro malou tiskárnu velkou změnu. Majitel Obzina byl
nucen rozšířit prostory, zakoupit nové stroje a zvýšit počet
pracovníků. Brzy poté následoval i zájem dalších nakladatelů z Brna,
České Třebové a z dalších měst. Začátkem dvacátých let začal
tisknout bibliofilské svazky pro Břetislava Maria Kliku (1884–1958).
S vlastní nakladatelskou činností začal František Obzina až v roce 1923,
kdy začal vydávat knižní edici zv. Obzinovy tisky. Jednotlivé svazky byly
číslovány a ilustrovali je přední umělci, jako např.Josef Čapek. V roce
1926 se František Obzina stal zakládajícím členem Klubu moderních
nakladatelů Kmen. Po jeho smrti ve vydávání pokračoval až do roku
1947 jeho zeť Alois Báňa (1892–1977).
Zdroj:
Jordán, F.: Z historie městského hřbitova ve Vyškově. In: Sto let
muzejní práce na Vyškovsku 1893–1993. Vyškov 1993. ; Kimák, V.M. : Malý
slovník bibliofila. Praha 1989. ; Martínek, Z.- Palatin, F.: Obzinova
tiskárna ve Vyškově. Zprávy Muzea Vyškovska ve Vyškově. 1967, č.69.
;Štorch-Marien, O.: Sladko je žít. Praha 1967. ;
Poznámka:
Oprava data úmrtí podle Wikipedie.cz kde je údaj úmrtí z matriky.
Původní údaj 29.7. je nesprávný. Devítka zaměněna se šestkou.
(28.7.2017– hš)
Fotky:
Jste si naprosto jisti, že chete tanto záznam smazat?
