Přihlásit

Základní

Abecední

Komplexní

Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.

Výročí

.
Počet nalezených záznamů: 558
Jaroslav Wykrent *10. 9. 1943 - +12. 3. 2022
Místo narození: Přerov
Místo úmrtí: Přerov
Místa pobytu: Hranice, Ostrava, Přerov
Obory působení: hudebník, kytarista, skladatel hudební, textař
Anotace:

Od zač.60.let autor textů pro Dixieland XI v Přerově a pro Pavla Nováka, 1964 člen jeho skup.Synkopa(ky­tara), 1967 ved.sk.Syn­kopa, 1971–73 člen sk.Flamingo v Ostravě.Spo­lupráce s rozhlasem a Čs.televizí.

Zdroj:

Matzner: Encyklopedie jazzu…III.Praha 1990, S.623.;

Fotky:
Jiří Réda *4. 7. 1941 - +14. 11. 2021
Místo narození: Olomouc
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Bruntál, Krnov, Medlov, Morkovice, Olomouc - Holice, Ostrava, Velká Bystřice
Obory působení: hudební pedagog, lidová píseň, sbormistr, skladatel, varhaník
Anotace:

V roce 1959 maturoval na Střední pedagogické škole v Olomouci, kde jej hudbě učili Ladislav Daniel, Josef Vaca a J. Dražil. . Poté začal působit v Bruntále a Krnově. Krátce učil na učňovském středisku Nové Heřmínovy, poté v Medlově a od roku 1963 na základní škole v Holici u Olomouce. Kromě hudební výchovy učil i fyziku a dílny. Nadále se hudebně vzdělával. Soukromě se učil u prof. Cyrila Černého, kde studoval hru na klavír a kompozici v období 1964 až 1967, v letech 1966 až 1969 absolvoval výuku hry na varhany v Lidové škole umění Žerotín. Od roku 1967 až 1970 dálkové studoval na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty UP, kde na něj působily výrazné hudební osobnosti : Zdeněk Fridrich, Karel Jarolím, Jaromír Borovička, Pavel Klapil, Ladislav Daniel, Ferdinand Váňa a Jan Petzold. Poté absolvoval v letech 1971 až 1973 sbormistrovský kurs v Ostravě, kde jej učili Božetěch Bílek, Lubomír Mátl, Josef Richter a Antonín Tučapský. V mimoškolním čase se věnoval sbormistrovské činnosti. Dětský pěvecký sbor holické školy si záhy získával dobré jméno u hudební veřejnosti.. Od roku 1975 vykonával více než deset let funkci zástupce ředitele školy. Všechen volný čas věnoval hudbě. Komponoval na texty Františka Navary, Naděždy Hrabalové a nedávno i dětské říkanky Petra Šafránka. Upravoval lidové písně, z nichž mnohé byly publikovány v ostravských a olomouckých kulturních sbornících, např. Severomoravští skladatelé dětem, Olomoučtí autoři dětem, Smíšené sbory aj. Některé písně byly publikovány časopisecky. Úzce spolupracoval s organologem Prof. Antonínem Schindlerem, Dr.h.c. (1925–2010), prezidentem MVF. V posledním období se jubilant věnuje hře na varhany. Provází tóny nástroje nejen svatebčany, ale i posluchače při příležitostných koncertech anebo na cestě poslední. Pravidelně koncertuje ve Velké Bystřici.

Na varhany se učil hrát v LŠU Žerotín u M. Brychtové – Ševčíkové v letech 1966–1969. Sbormistrovský kurs absolvoval v KPÚ Ostrava v letech 1971–1973. Od roku 1963 sbormistrem dětského pěveckého sboru ZDŠ Olomouc – Holice. V období 1.9.1975 – 31. 1. 1986 zástupcem ředitele školy ZŠ Holice. Poté působil na odboru kultury ONV. Dlouhodobě spolupracuje s Magistrátem města Olomouce a Sborem pro občanské záležitosti, občas hraje na varhany v krematoriu a taky spolupracuje s matričním oddělením Městského úřadu ve Velké Bystřici a s folklórním souborem Haná ve Velké Bystřici a se Smíšeným pěveckým sborem Cantus v Morkovicích. Komponuje převážně texty Františka Navary a N. Hrabalové, upravuje lidové písně. Mnohé byly publikovány ve sbornících. Autor úprav písní : To naše stavení; Tovačovsky hatě; Jak je to slunéčko; aj.

Zdroj:

Osobní sdělení – 24.6.2011 /hš Ševčíková, Hana: Červencová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy 2011, č.7. meil od Karly Vysloužilové ze dne 15.11.2021

Fotky:
Ladislav Pospíšil *20. 6. 1927 - +13. 5. 2021
Místo narození: Košice (SR)
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Bratislava (SR), Brno, Horka nad Moravou, Olomouc, Praha, Prostějov, Přerov, Uničov
Obory působení: architekt, hudební organizátor, hudební publicista, jazzman, projektant
Anotace:

Zemřel jeden z nejvýznamnějších olomouckých architektů 20. století Ladislav Pospíšil. Košický rodák vystudoval 1938–1946 SGO a poté obor architektury a pozemního stavitelství na Vysokém učení technickém v Brně (1946–1950), kde tehdy vyučovali vynikající představitelé meziválečného funkcionalismu, například Bohuslav Fuchs nebo Bedřich Rozehnal. V roce 1950 našel zaměstnání ve Stavoprojektu, nejprve v pražském Ateliéru národního umělce Jiřího Krohy, krátce v Bratislavě a nakonec, od roku 1953, v olomouckém středisku. Ladislav Pospíšil patřil ke generaci, jíž byla v počátcích tvorby vnucena doktrína socialistického realismu. V Olomouci však především patřil k těm, kteří ji pomáhali překonat ve prospěch moderní architektury, navazující na československou meziválečnou avantgardu i současné světové trendy. Svědčila o tom nejen jeho novostavba ubytovny Stavařov (1959–1960) rozvádějící ideu kolektivních domů, ale zejména objekt, který zde bylo možné po dlouhé době považovat za první skutečně moderní stavbu, tzv. Černý dům u hlavního nádraží (1958–1959). Celý nový domovní blok sice získal celostátní ocenění, ale „někdo z olomouckého okresního výboru KSČ přišel s tím, že černá a bílá byly barvy SS“, vzpomínal po létech Pospíšil. Černá barva průčelí měla zkrátka zpochybnit dobový optimismus. Navíc byl pan architekt známý spoluprací při zakládání džezového klubu ve Slovanském domě. A tak při kádrových prověrkách v roce 1958 dostal nejhorší ohodnocení a musel ze Stavoprojektu odejít. Po čase mu sice byl povolen návrat, ale definitivní výpověď obdržel po prověrkách v roce 1971. Nové útočiště našel v čerstvě založeném družstvu DRUPOS, kde brzy společně s obdobně postiženým Petrem Braunerem vytvořili pilíře projekčního týmu. Ladislav Pospíšil také navrhl provozní budovu na Tabulovém vrchu, kterou opět koncipoval v kombinaci černé s bílou. Svoje demokratické přesvědčení uplatnil okamžitě v listopadu 1989 angažovaností v Občanském fóru. Od r. 1953 v Olomouci, ve Stavoprojektu v Pozemních stavbách a od r. 1971 v Drupos. Řešení výtvarných záležitostí. Projekty: Uničov, Horka nad Moravou, Prostějov ad. Od mládí jej přitahoval jazz. V roce 1955 založil a do r. 1970 vedl olomoucký Kroužek přátel jazzové hudby, jehož zřizovatelem byly ZK ROH Moravské železárny, UP a OKS. Pořádal četné přednášky a podílel se na organizaci ČAJF.

Zdroj:

Zatloukal, P.: Olomoučtí architekti 20.století.2.ZKVMO, 1985, č.235, S.19–20.;. Zatloukal, P.: Aktualita MUO. 3.6.2021. Nekro­log. www.SGO.cz

Poznámka:

Ing.arch. Ladislav Pospíšil

Fotky:
Stanislav Bdinka *15. 12. 1951 - +29. 3. 2021
Místo narození: Olomouc
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Jeseník, Krnov, Ostrava, Uničov
Obory působení: aranžér, hudebník, malíř, portrétista, výtvarník
Anotace:

Vyučen aranžérem na ZUŠ Štursova, Olomouc. Pracoval jako aranžér v Jednotě Olomouc v období 1978–1985. Oděvy Olomouc s působením v různých místech Moravy: Jeseník, Krnov, Uničov, Ostrava. Jeho velká plátna umístěna ve vinárně Ing. Čalkovského v Olomouci. Ve volných chvílích se věnoval hudbě, bicí a kytara. Po operaci šedého zákalu téměř oslepl a chodil s bílou holí. Zemřel na covid.

Zdroj:

Osobní setkání na Příčné 999/2 dne 21.4.2020

Hana Maciuchová *29. 11. 1945 - +26. 1. 2021 „“
Místo narození: Šternberk
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Olomouc, Praha
Obory působení: herečka, pedagožka, recitátorka
Anotace:

Vyrůstala v uměleckém rodinném prostředí. Její otec byl učitelem
cizích jazyků a působil také jako herec a režisér ochotnického
divadla. Maminka (1925–2004) byla herečkou amatérské scény,
vynikající recitátorka a knihovnice. Hanička si užila rodiště čtyři
roky a pak se přestěhovala s rodiči do Olomouce. Zde chodila do obecné školy, absolvovala gymnázium v Hejčíně a poté odešla studovat DAMU do Prahy. Již během studií začala hrát v Divadle Za branou. V roce 1971 získala angažmá ve Vinohradském divadle, kde hraje dodnes. Kromě mnoha divadelních rolí se zapsala i do srdcí televizního diváka seriály Krkonošské pohádky (1974), Chalupáři, Žena za pultem, Nemocnice na kraji města, Ulice, Náves, Příkopy ad. Životním partnerem jí byl dvacet let herec Jiří Adamíra (1926–1993). Po dlouhé těžké nemoci zemřela v Olomouci. Poslední dny pobývala u sestry Silvie Markové. V letech 1994–2004 vyučovala na Státní konzervatoři v Praze. V roce 2007, 2008, 2009 a 2010 získala cenu TýTý, v anketě Hvězda mého srdce (2008) byla zvolena mezi desítku nejoblíbenějších hereček a v r. 2009 se stala Ženou roku ANNO a dvakrát zvítězila v anketě „ Neviditelný herec“ o nejpopulárnější herecký výkon v Českém rozhlasu. . V červnu 2010 dostala Cenu města Olomouce za rok 2009, v září 2010 převzala na hradě Šternberk Čestné občanství města Šternberka a u příležitosti státního svátku dostala od prezidenta republiky Václava Klause dne 28.10. Medaili Za zásluhy v oblasti kultury.

Zdroj:

ČBS .Praha 1992.S.420., Kdo je kdo v ČR na přelomu 20.stol., Praha 1998. Hlůzová, Vlasta: Prošli Šternberskem. Šternberk 2010. S.83–84. http://www. otavinka. blog.cz

Fotky:
Miloslav Čermák *17. 12. 1941 - +8. 11. 2020
Místo narození: Olomouc
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: běžec, historik, nakladatel, vydavatel časopisu
Anotace:

Studoval SPSŠ Olomouc, poté FFUP, obor historie, dějepis, čeština. 1966–1971 pracoval ve VMO, byl nucen odejít z politických důvodů, 1968 titul PhDr. 1972–1988 Okresní archiv Olomouc, od 1991 opět ve VMO. V roce 1992 na MU v Brně získal kandidáturu věd. Od r. 1991 Zakladatel a majitel nakladatelství Memoria (historické pohlednice Olomouce, drobné publikace o Olomouci, pověsti, památky, obnovení vydávání vlastivědného sborníku Střední Morava a redaktor. Publikuje v ročenkách SOKA Olomouc, sbornících ze sympozií, v čas. Muzeum Prostějovska aj. Spolumajitel obchodu s obuví a koženým zbožím. Historik, který se spezializuje se na středověké hospodářské dějiny a dějiny města Olomouce. Zakladatel TJ Ligy stovkařů.

Zdroj:

Wikipedie.cz

Poznámka:

PhDr. Miloslav Čermák, CSc.

Fotky:
Milan Tichák *20. 8. 1933 - +23. 9. 2020
Místo narození: Paskov
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Olomouc, Velký Týnec
Obory působení: historik, novinář, spisovatel, výtvarník
Anotace:

Od roku 1934 žil se svými rodiči ve Velkém Týnci, kde navštěvoval místní měšťanku a po přestěhování do Olomouce v roce 1946 Polívkovo reálné gymnázium. V roce 1952 maturoval na Slovanském gymnáziu a poté absolvoval studia na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, obor dějepis a čeština. Doktorát v oboru československé dějiny získal na olomoucké univerzitě v roce 1969. Protože nemohl vykonávat do roku 1989 své povolání, pracoval jako technik. Zprvu v závodě Kosmos, později v Sigmě. Uplatnil zde nejen schopnosti rýsování, logického myšlení, ale i výtvarné, v oblasti užité grafiky. Jeho prvním historickým dílem byly Dějiny závodu Kosmos, kde působil. Toto dílo bylo zároveň jeho disertační prací a vyšlo jako příležitostná publikace v roce 1970. V tomto období publikoval převážně účelové publikace k výročím závodů, sportovních celků a kulturních institucí.
Od února 1991 byl zaměstnán jako redaktor Hanáckých novin a kromě článků z historie a vlastivědy začal redigovat vlastivědný kalendář Rok na Hané, který s vročením roku 1992 zahájil mnohaletou kapitolu čtivé ročenky přinášející dlouho utajované informace z historie našich obcí v regionu, historické zajímavosti a články o významných osobnostech Olomoucka a města Olomouce. Nejčtenější a nejvyhledávanější knihou nejen rodáků, ale i současných obyvatel Olomouce." Vzpomínky na starou Olomouc" (1997), která přinesla Dr. Tichákovi prestižní ocenění města, v podobě udělení Ceny města Olomouce v červnu 1998. V témže roce vyšla také v nakladatelství publikace „ Paměti obce Velkého Týnce“, která kromě historie obce, kde autor strávil nejkrásnější období svého dětství, seznamuje čtenáře s významnými rodáky a osobnostmi, které zde působily.
Výrazně se podílel na zpracování dalších knih : Olomoucké gymnázium literární, Olomoucké hřbitovy a kolumbária a O olomouckých starostech a primátorech, jakož i na řadě jubilejních almanachů Slovanského gymnázia v Olomouci. Po roce 2000 se objevilo na knižních pultech dalších několik titulů z pera Milana Ticháka. Významný recenzent dvoudílných akademických Dějin Olomouce, které v roce 2009 vydala Univerzita Palackého.

Od 1.6.2006 – 20.4.2010 předseda VSMO. V dubnu 2011 byl uvededn do Dvorany slávy, kde získal Cenu Olomouckého kraje za celoživotní přínos v oblasti kultury za rok 2010.

Zdroj:

Tichák Milan: Dějiny závodu Kosmos.Olomou­c,Soc.ak.1970. ;Fotbalové jubileum.Olomouc TJ Hodolany Sigma 1972.; Sto let ve službě múzám./Žerotín/O­lomouc, MěNV 1988.; 60 let n.p.Sigma Olomouc.Olomouc, Sigma 1967.; Po stopách skautů na Olomoucku 1919–1994 (1994) Vzpomínky na starou Olomouc (1997) Paměti Velkého Týnce (1998) Ztracené adresy (2007) Flora Olomouc 1958–2008 (2008) Lexikon olomouckých ulic (2009) Olomouc rodu ženského (2009) Olomouc z nadhledu (2011) Biografické údaje sděleny osobně dne 12.7.1991;.hš Info jednatelka VSMO Lucie Pospíšilová – Pospisilova.Lc@seznam.cz

Poznámka:

PhDr. Milan Tichák.

Fotky:
Svatopluk Matyáš *18. 10. 1929 - +10. 7. 2020
Místo narození: Radslavice
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Hořovice, Hradec Králové, Olomouc, Ostrava, Přerov
Obory působení: herec
Anotace:

Vyučil se řezníkem, pak vystudoval Obchodní akademii v Přerově, kde maturoval v r. 1944. Chtěl pokračovat ve studiu na medicíně, kam ale nebyl přijat z kádrových důvodů. Pracoval jako dělník a nakonec začal studovat DAMU v Praze, kterou absolvoval v roce 1956. Svou hereckou kariéru zahájil v oblastním divadle v Hořovicích (1956–1958), poté hrál v Divadle v Hradci Králové (1958–1961), svůj další život pak spojil s moravskými scénami ve Státním divadle v Ostravě (1961–1966) a v Olomouci (1966–1979). Od roku 1979 byl několik let jako herec ve svobodném povolání, v roce 1986 se pak ale vrátil do stálého angažmá v Olomouci, odkud pak v roce 1990 odešel do důchodu. Na divadle ztvárnil Matyáš řadu hlavních postav převážně v klasickém repertoáru, vynikl především v shakespearovských hrách (Romeo a Julie, Richard III.), dále pak ve hrách ruských klasiků jako byli Čechov, Bulgakov a další. Ve filmu začal hrát v roce 1956 a na svém kontě má cca 50 filmů a TV seriály: Ctěná paní Lucie, 30 případů majora Zemana, přátelé zeleného údolí, Velké sedlo, Černí andělé, Ulice. Jeho žena Věra, s kterou žil 50 let a zemřela r. 2008 zdědila po své matce kaštěl v Jasenove v Žilinském kraji, venkovské šlechtické sídlo, které Svatopluk deset let rekonstruoval. Na stáří žil v Domově pro seniory Hortenzie. Měl dceru Alenu (61 let). Zemřel ve spánku.

Zdroj:

Kdo je kdo 91/92.I.Praha 1991.S.593.;Li­terární místopis SOKA Přerov/duben 1993.. Seznam.cz

Fotky:
Jaroslav Erik Frič *14. 8. 1949 - +24. 5. 2019 „“
Místo narození: Horní Libina
Místo úmrtí: Brno
Místa pobytu: Brno, Olomouc, Ostrava, Vranov nad Dyjí
Obory působení: básník, hudebník, nakladatel
Anotace:

Absolvoval gymnázium v Ostravě a jednoletý kurz cizích jazyků: angličtina, francouzština, italština a ruština. Cestoval po Evropě, Anglii a Skotsku. Po návratu do vlasti studoval filozofii a angličtinu na UP Olomouc a MU v Brně. V roce 1969 začal šířit strojopisné opisy textů, později začal vydávat samizdaty (s básníky Petrem Mikešem [1] a Eduardem Zachou, nejprve v Ostravě, později v Olomouci). Edice přešla (poté, co se spolupráce ujal básník a pozdější kněz Rostislav Valušek [2]) v samizdatovou řadu Texty přátel. V roce 1973 Frič spolu s Jiřím Frišaufem a Jiřím Kuběnou v Brně na Veveří ulici č. 54 bytovou scénu Šlépěj v okně a stále vydává samizdaty (v Brně, Vranově nad Dyjí a Podhradí) pro nejbližší přátele. Většinou se jednalo o texty Josefa Šafaříka, Jiřího Kuběny; a vlastní sborníky „archového“ typu, v nákladech nejvýše 5–10 výtisků. Po revoluci zakládá ve Vranově nad Dyjí nakladatelství Votobia. Po přizvání dalších společníků se nakladatelství přestěhovalo do Olomouce. Frič je po dvou letech opouští a v červnu roku 1993 zřizuje v Brně nakladatelství Vetus Via. Od roku 2000 organizuje v Brně festival poesie Potulný dělník (název inspirovaný vedlejším významem slova „hobo“ nalezeném ve slovníku, který se organizátorům zalíbil). Založil dvě občanská sdružení: Proximus (2002) – „pro podporu a integraci osob, náležejících k menšinám, především rasovým, etnickým, náboženským a společensky, zdravotně a jinak handicapovaným“. Toto sdružení, opírané o „hloubku tradic země, a nejlepší projevy její kultury“ organizuje festivaly a dlouhodobé projekty, orientované multižánrově a akcentující celospolečenské apely (např. multikulturní festival Napříč-Konec Léta, již zmíněný festival poesie Potulný dělník, dětské dny Proti noci – v nás, dlouhodobý projekt Potulné akademie, a „permanentní“ festival Uši a Vítr – múzické večery Potulné akademie (každý čtvrtek na různých místech Brna); a Christiania (2006) – obecně prospěšná společnost „pro podporu kultury, národní paměti a menšin“ [3]. Je rovněž redaktorem dvou periodik sdružením Proximus vydávaných: revue BOX pro slovo-obraz-zvuk-pohyb-život – (2 x ročně) a novin Potulné akademie nazvaných Uši a Vítr – (12 x ročně). Český rozhlas realizoval tři jeho scénáře. Od listopadu 2006 vystupuje opět i jako „busker“. Od léta 2007 rovněž píše vlastní blog. Žil většinou v Brně. Nositel Ceny města Brna a za blog r. 2017 a 2018 získal nominaci na cenu Magnesia Litera.

Knižní vydání
Kolotoče bílé hlasy (básně z let 1986–1992), Vetus Via, Brno 1993, poezie
Houpací kůň šera a jiné básně (1993–1995), Vetus Via, Brno 1998, poezie
Americká antologie & Poslední autobus noční linky (1989 a 2003), bibliofilská edice Siluety, Zdeněk Janál, Prostějov 2004
Zdroj:

Wikipedia.cz

Fotky:
Josef Bieberle *19. 1. 1929 - +12. 1. 2018
Místo narození: Loštice
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Litovel, Olomouc
Obory působení: historik, vysokoškolský pedagog
Anotace:

Po maturitě na gymnáziu v Litovli, studoval FFUP /čeština, dějepis/. Na UP, v r. 1959 přešel na katedru historie, 1963 kandidát historie věd, 1965 docent. 1963–64 proděkan pro vědu a výykum, 1964–65 děkan FFUP, 50. –60. léta výzkum historie středomorav. regionu, autor publikací a statí z moderních dějin regionu. 1967 krátkodobý pobyt v Mohuči, dodnes dopl. materiály pro českoněmec. vztahy. V 1970 musel odejít z politic. , trvale pronásledován a šikanován. Pracoval v knihovně muzea, muzej. archivu, galerii, část. invalid. dúchod. Publikoval pod ciz. jmény. 1989 rehabilitován.

Zdroj:

Z paměti literární Olomouce. Olomouc:Vlastivědná společnost muzeijní, 2004.S.253

Poznámka:

Doc. PhDr. Josef Bieberle, CSc.

Vojtěch Cekota *5. 11. 1930 - +9. 12. 2017
Místo narození: Zlín
Místo úmrtí: Zlín
Místa pobytu: Olomouc, Přerov
Obory působení: archivář, historik, vysokoškolský pedagog
Anotace:

V roce 1950 maturoval na gymnáziu ve Zlíně. Poté studoval 1950–1955 FF UP v Olomouci obor historie, latina. 1955–1958 pracoval v Krajském vlastivědném muzeu ve Zlíně a 1958–1963 z politických a náboženských důvodů vyhozen z muzea, vyšetřován StB a pracoval v Hodonínské cihelně v Malenovicích. Od ledna 1963-prosinec 1992 ředitelem Okresního archivu v Přerově. Autor článků a zpráv do regionálního tisku, autor regionálních publikací. Od r.1976 úzká spolupráce s okresní knihovnou v Olomouci na regionálním kalendáři. Od 1.1.1993 vedoucí odborný archivář, od r. 1994 v archivu olomouckého arcibiskupství. V letech 1990–2006 působil na Cyrilometodějské teologické fakultě UP a v letech 2000–2003 Doc.PhDr. Vojtěch Cekota proděkanem fakulty. V roce 2003 habilitace na FFUP v oboru české dějiny. Po celý život publikoval v médiích, v odborných sbornících, zejména témata z oboru historie a archivnictví. Je autorem nebo spoluautorem několika publikací. Z rozsáhlejších prací lze uvést Dějiny města Přerova, Dějiny požární ochrany okresu Přerov, Dějiny Spytihněvi. Napsal přes 300 odborných i populárně odborných článků a studií. Vystupoval na vědeckých i odborných sympoziích seminářích a konferencích, pravidelně se zúčastňoval komeniologických sympozií v Uherském Brodě. V r. 2006 odešel do důchodu, ale stále spolupracoval s teologickou fakultou. V r. 2010 dostal medaili ministra vnitra ČR Za zásluhy o české archivnictví.

Zdroj:

Cekota, V. : Přehled pramenů k dějinám školství na Moravě v okresních archivech. In: Sborník k dějinám moravského školství. Přerov, Vlast. ústav 1967.; /FH/Archivář-jubilant. Moravskoslezský den, 1990, 9. 11. S. 5; Sborník SOKA Přerov 1993. S. 39. ,bibliografie prací V. Cekoty, S. 85 –99. ;. Hoffmanová, J.: Biografický slovník archivářů českých zemí. Praha, Libri 2000. S.112.; Fišmistrová, Věra: Životní jubileum doc. PhDr. Vojtěcha Cekoty. Sborník SOKA Přerov 18 (2010).S. 254–255. Parma, Tomáš: Nekrolog Vojtěcha Cekoty. Studia Theologica 19, č.14, zima 2017. S.319–322.

Fotky:
Petr Pelzer *1. 5. 1941 - +4. 7. 2017
Místo narození: Brno
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Olomouc, Ostrava, Praha
Obory působení: herec
Anotace:

V Olomouci působil 11 a půl roku v letech 1968–1980. Roku 1980 angažován v Ostravě, odkud odchází v roce 1984 do Prahy. Absolvent JAMU, je znám také z filmového plátna, televizní obrazovky a dabingu. Zemřel na rakovinu plic v noci ze 4. 7. na 5.7. 2017 v nemocnici.

Zdroj:

Kosková, Š. : Petr Pelzer. =Týdeník Čs. televize, 1979, č. 28, S. 6, 4 obr. ;Loučení v červnu. Magazín Nová Svoboda, 1984, 30. 6. , č. 26, S. 6. ;( Wikipedie.cz

Fotky:
František Řehák *4. 10. 1923 - +28. 6. 2017
Místo narození: Nový Bydžov
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Brno, Olomouc, Ostrava, Zlín
Obory působení: herec, režisér
Anotace:

V letech 1948–51 angažmá v divadle Olomouc, v letech 1951–59 Divadlo pracujících Zlín, v letech 1959–65 Krajské oblastní divadlo v Olomouci, poté 20 let působil v Divadle Oldřicha Stibora v Olomouci od r. 1968. V letech 1965–68 Divadlo Za branou Praha, 1990–91 Divadlo na Vinohradech. Působil v mnoha filmech (např. Menzl: Rozmarné léto) a televizních pořadech různých žánrů. Do r. 1982 zákaz spolupráce s ČST a

' filmem. Držitel Ceny města Olomouce 1998 v oblasti divadla. a Ceny Olomouckého kraje, Zemřel v DD – Chválkovice.

Zdroj:

Kdo je kdo na přelomu 20. stol., Praha 1991, S.833–34.; ČBS XX. stol., 3. díl, Praha 1999; ;

Josef Maciuch *5. 1. 1920 - +28. 6. 2017
Místo narození: Šternberk
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Bohuňovice, Lutín, Olomouc, Šternberk
Obory působení: dramaturg, herec divadelní, režisér divadelní, učitel jazyků
Anotace:

V roce 1924 mu zemřel otec a vychovávala jej maminka s babičkou. V roce 1938 maturoval na obchodní akademii. Po záboru Sudet v roce 1939 byla rodina odsunuta do Bohuňovic u Olomouce a Josef zde založil Kroužek mladých. V roce 1940 se odstěhoval do Lutína. Zde režíroval, hrál a zpíval v Divadelním spolku. V roce 1945 se vrátil do rodiště a spoluzakládal Jednotu divadelních ochotníků. Jeho manželce Jarmile, roz. Pospíšilové (1925–2004) a jemu se zde v listopadu 1945 narodila dcera Hana. V roce 1949 se rodina přestěhovala do Olomouce, kde Josef pracoval v Moravských železárnách jako technický úředník. V roce 1950 založil divadelní kroužek DS ZK MŽ. Byl znám též jako učitel cizích jazyků – němčiny, francouzštiny, angličtiny. Zemřel v 97 letech. U příležitosti 100. výročí narození se konala zádušní mše v Praze v kostele U sv. Ludmily vedená někdejším duchovním otcem Sv.Kopečka u Olomouce Jakubem K. Berkou.

Zdroj:

Databáze českého amatérského divadla. Hlůzová, Vlasta: Ochotnické divadlo ve Šternberku . 2012. http://otavinka.blog.cz/…oci-narozeni

Fotky:
Ivo Krč *24. 4. 1932 - +15. 8. 2016
Místo narození: Olomouc
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Olomouc, Vídeň (Rakousko)
Obory působení: hematolog, internista, pedagog vysokoškolský
Anotace:

V roce 1950 maturoval na SG v Olomouci, od r. 1960 působil ve FN, od r. 1962 – 1990 LFUP v Olomouci, obor choroby vnitřní, II. interna; V roce 1990 jmenován docentem, 1991 profesorem pro obor choroby vnitřní, od 1991 přednosta kliniky. Autor skript pro VI. roč. LF. Výzkum v mezinár. společ. od r. 1972, v oboru chemo- a imunoterapii IGCI ve Vídni. Autor 150 vědec. prací /hematologie, onkologie/, z toho 40 v zahraničí. Prof. MUDr. Ivo Krč, DrSc.

Zdroj:

Žurnál UP, 1992, červen, č.39, S.6, foto; V sýpkách ducha.Olomouc 1992; Kdo je kdo v ČR na přelomu 20. století. Praha 1998. S. 311.

Boris Hybner *5. 8. 1941 - +2. 4. 2016 „“
Místo narození: Vyškov
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Litvínov, Zlín
Obory působení: herec, pantomima, vysokoškolský pedagog
Anotace:

Český mim, herec, scenárista, gagman, vysokoškolský pedagog a představitel české pantomimické školy, otec herečky Vandy Hybnerové. Od r. 1960 po maturitě, pracoval v chemičce v Litvínově a od 1961 studoval pedagogický institut ve Zlíně, kde založil kabaret Reflektor. V roce 1964 začínal v pantomimickém souboru Ladislava Fialky. V roce 1966 založil s Ctiborem Turbou Pantomimu Alfréda Jarryho, v témže roce tento soubor zvítězil na prvním festivalu pantomimy v Litvínově. V roce 1978 založili s Ctiborem Turbou soubor Gag. V roce 1990 založil v Praze stálou scénu Gag. Pedagogicky působil na pražské HAMU, od 19. května 2008 byl profesorem pro obor taneční umění – nonverbální a komediální divadlo. Herce postihly dva infarkty, na které zemřel.

Zdroj:

(zdroj životopisu: https://cs.wikipedia.org/…Boris_Hybner)

Poznámka:

Zlín se před sametovou revolucí jmenoval Gottwaldov.

Fotky:
Miloslav Pojsl *8. 5. 1945 - +16. 2. 2016
Místo narození: Modrá
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Brno, Olomouc, Uherské Hradiště
Obory působení: historik, vysokoškolský pedagog
Anotace:

Narozen v obci Modrá u Uherského Hradiště. V r. 1969 ukončil studium dějin a archivnictví na Filosofické fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Brně. V roce 1971 obhájil disertační práci, složil rigorózní zkoušku a získal doktorát filosofie. V letech 1989–1993 absolvoval rozšiřující postgraduální studium dějin umění na FF UK v Praze. V r. 1992 se na FF UP v Olomouci habilitoval v oboru církevní dějiny. V roce 1998–99 proběhlo na CMTF jeho profesorské řízení v oboru dějiny křesťanského umění. V letech 1971–1974 pracoval ve Slováckém muzeu v Uh. Hradišti. Od r. 1974 –1977 na ekonomickém úseku LSD Jednota v Olomouci, od r. 1977 do 1989 jako odborný pracovník Okresního střediska státní památkové péče (na úseku dokumentace a evidence památek), v únoru 1989 přešel do Krajského vlastivědného muzea – Galerie v Olomouci. Od r. 1990 působí na CMTF UP, v letech 1991–1994 byl proděkanem pro vědeckovýzkumnou a organizační činnost, od r. 1990 vede katedru církevních dějin a církevního práva (od r. 1998 katedra církevních dějin, patrologie a křesťanského umění). Pedagogická činnost: V přednáškách a seminářích se věnuje církevním dějinám, křesťanskému umění a památkové ochraně sakrální architektury a umění. Vede diplomové a seminární práce z církevních dějin a křesťanského umění, zpracovává oponentské posudky k diplomovým pracím a habilitacím. Jako člen oborové rady postgraduálního studia (obor praktická teologie, dějiny umění) se podílí na výuce studentů PGS, na výchově interních externích postgraduandů, participuje také jako školitel. Přednáší rovněž mimo fakultu. Vědeckobadatelská činnost:

Zaměření na české dějiny, církevní dějiny, zejména český středověk, křesťanské umění a památkovou péči. Zvláštní pozornost je věnována lokalitám Velehrad a Olomouc, problematice velkomoravské a cyrilometodějské tradice. Spolupracuje s MK ČR a Státním ústavem památkové péče v Praze.

Zdroj:

webové stránky UP Olomouc.

Poznámka:

univ. prof. PhDr. Miloslav Pojsl

Fotky:
Milan Ryšavý *7. 1. 1927 - +3. 2. 2016
Místo narození: Podivín
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Bohumín, Brno, Frýdek-Místek, Havířov, Karviná, Kroměříž, Napajedla, Olomouc, Orlová
Obory působení: historik hudební, houslista, hudební pedagog, hudebník, publicista hudební
Anotace:

Narozen na Břeclavsku. Hru na housle začal studovat na brněnské konzervatoři v roce 1943. Po uzavření konzervatoře byl totálně nasazen v Napajedlích a studium pak po válce úspěšně dokončil v roce 1950. Od května 1950 – 1988 byl angažován v Moravské filharmonii Olomouc. Zprvu jako primista, od roku 1957 byl jmenován vedoucím skupiny druhých houslí. Po nuceném odchodu z MFO působil rok v operním orchestru. Na konci 50. let byl tři roky inspektorem hudebních kurzů při Parku kultury a oddechu Olomouc. Počátkem 60. let se stal zakladatelem hudebně výchovných koncertů pořádaných MFO pro žáky nejnižších tříd základních škol. Tuto aktivitu rozšířil postupně mezi žáky ve Frýdku-Místku, v Bohumíně, Havířově, Karviné, Orlové a dalších městech severní Moravy. V MFO byl od roku 1960 členem Umělecké rady a ve školním roce 1966/67 vyučoval externě hru na housle na Konzervatoři v Kroměříži a v letech 1968–1980 kromě hry v orchestru také inspektorem orchestru. Řadu let byl primáriem Smyčcového kvarteta členů MFO. Od konce 60. let se začal intenzivněji zabývat historií a propagací MFO. Je autorem celé řady knih o MFO. Zprvu publikoval články o historii MFO v měsíčníku Kdy-kde-co v Olomouci. Pro Český rozhlas připravil 12 dílů o MF a její spolupráci s divadlem, rozhlasem, Žerotínem a dalšími institucemi. Za rok 2006 obdržel Cenu města Olomouce v oblasti hudby.

Zdroj:

V měsíci lednu blahopřejeme…In: Kdy-kde-co 2012,č.1.S.2. (fotografie) Ryšavý, Milan: Vážné a zábavné vzpomínky filharmonika. Olomouc 2012.

Fotky:
Jiří Kořalka *7. 2. 1931 - +30. 1. 2015
Místo narození: Šternberk
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Pensylvánie (USA), Praha, Prostějov, Tábor
Obory působení: historik, vědecký pracovník
Anotace:

Jeho otec Jaroslav Kořalka byl v roce 1930 knihovníkem České veřejné knihovny ve Šternberku a taky byl činný v Národní jednotě. Jiří K. studoval gymnázium v Prostějově a díky stipendiu v americké Pensylvánii výborně odmaturoval. Pokračoval studiem na Vysoké škole politických a hospodářských věd a FFUK v Praze. Promoval r. 1955. V roce 1958 nastoupil do Historického ústavu ČSAV, kde pracoval do roku 1974. Tehdy byl z politických důvodů přeřazen na pozici v Husitském muzeu v Táboře, kde působil do roku 1991. V letech 1991–1995 působil na Institutu historie při Technické vědecké akademii v Praze. Bohatá publikační činnost, autor 12 knih. Jako hostující profesor přednášel na univerzitách v Německu a Velké Británii. Byl tajemníkem Česko-rakouské komise historiků a členem vícera vědeckých kolegií. V roce 1992 obdržel cenu Gottfried Herdes-Preis a r. 2007 Cenu Antona Gindelyho.
Životopisec Fr. Palackého. Historik v oboru novodobých sociáln. a polských dějin střední Evropy. Je považován za nejlepší osobnost v oblasti historiografie u nás.

Zdroj:

Šternberské listy. č.2, 3, 2006, S.6., Kdo je kdo v ČR, osobnosti české současnosti, Praha 2002. Hlůzová, Vlasta: Prošli Šternberskem. Šternberk 2010. S. 64–65.

Poznámka:

PhDr. Jiří Kořalka DrSc.

Fotky:
Pavel Landovský *11. 9. 1936 - +10. 10. 2014
Místo narození: Havlíčkův Brod
Místo úmrtí: Kytín
Místa pobytu: Klatovy, Pardubice, Praha, Šumperk, Teplice, Vídeň (Rakousko)
Obory působení: dramatik, herec
Anotace:

Vyučil se původně nástrojařem a po maturitě na strojní průmyslovce se celkem čtyřikrát marně pokoušel dostat na studium herectví na DAMU. Začínal pak jako řadový statista v teplickém divadle, v roce 1960 jako herec-elév (kandrdas) začal hrát v divadle v Šumperku, po několika drobných štacích v oblastních divadlech (Klatovy a Pardubice) nakonec na deset let zakotvil v pražském Činoherním klubu, kde působil také jako příležitostný dramatik (kromě divadla psal ale i pro Československý rozhlas). Po podpisu Charty 77 byl v rámci akce Asanace vyhnán do emigrace do Rakouska, kde se stal hercem vídeňského Burgtheateru, od roku 1989 ovšem opět hraje doma v České republice. Divadelní hry: Hodinový hoteliér, Případ pro vesnického policajta, Arest, Sanitární noc, Protentokrát zbohatnem. Přezdívka : Lanďák. Zemřel na infarkt.

Zdroj:

wikipedie

Poznámka:

Kytín u Mníšku pod Brdy

Fotky:
Luboš Bartošek *13. 11. 1922 - +18. 8. 2014
Místo narození: Prostějov
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Praha
Obory působení: historik filmový, pedagog vysokoškolský
Anotace:

Rodák.Působil v Praze. Spolu s manželkou Šárkou Bartoškovou (1924–1982) autor Filmových profilů I., II. Působil na Katedře divadelní a filmové vědy FFUK v Praze.

Zdroj:

Ilustrovaná encyklopedie.I­.Praha, Encyklopedický dům 1995.S.114.

Poznámka:

PhDr. Luboš Bartošek, CS.

Libuše Pospíšilová *2. 8. 1923 - +18. 6. 2013
Místo narození: Habrovany
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Brno, Hranice, Olomouc, Přerov
Obory působení: dramaturg, herečka
Anotace:

Roku 1946 abs. konzervatoř v Brně, od r. 1944 působila v Brně, v Hanáckém divadle v Přerově, v Beskydském divadle v Hranicích, v KOD Olomouc, r. 1951 přešla do Ústř. domu Čs. armády Praha.

Zdroj:

Přehled činnosti čs. divadel 1958. Praha, DÚ 1959, S. 205.

Oldřich Velen *15. 9. 1921 - +4. 5. 2013
Místo narození: Brno
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: České Budějovice, Olomouc, Pardubice
Obory působení: herec
Anotace:

Vlastním jménem Oldřich Volek Narozen v Tuřanech u Brna. V roce 1942 absolvoval konzervatoř v Brně, poté působil v Č. Budějovicích, 1943 – 1944 v Pardubicích, u DOS v Olomouci 1945 – 1962. Poté ve Filmovém studiu Barrandov Praha. Natočil 310 filmů, je znám zejména ze seriálů: Slovácko sa nesúdí; Arabela ; Sanitka; Léto trávil na chalupě v osadě Karlovka u České Lípy. Má 15 vnuků a pravnuků.

Zdroj:

Kdo je kdo 1991/1992.II.Praha 1991.S.1064.;.

Fotky:
Vladimír Čech *6. 7. 1951 - +22. 3. 2013
Místo narození: Praha
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Český Těšín, Kladno, Olomouc, Opava, Ostrava, Pardubice
Obory působení: dabér, herec divadelní, moderátor, poslanec ČNR
Anotace:

V letech 1973–1977 studoval DAMU v Praze, v roce 1978 pracoval v ČT Ostrava, ale z politických důvodů musel odejít a mohl pracovat pouze v rozhlase a v oblastních divadlech : Ostrava, Opava, Český Těšín, 6 sezón v Olomouci, Pardubice, Ústí nad Labem, Kladno a od r. 2006 v Městských divadlech pražských. V letech 1990–1992 poslanec ČNR. Proslavil se též dabingem, kdy namluvil kocoura Garfielda. Slavný moderátor soutěže TV Nova Milionář.

Zdroj:

cs.wikipedie

Miroslav Folprecht *22. 8. 1922 - +7. 3. 2013
Místo narození: Brno
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: hudebník, kontrabas, trombonista
Anotace:

Hráč na kontrabas. V období 16.9.1958 – 31.1.1975 hrál v Moravské filharmonii Olomouc a v letech 1983–1988 byl členem operety MDO. Měl přezdívku " Čára". Kdysi hrával ve slavném brněnském orchestru Gustava Broma.

Zdroj:

Almanach 1920–2000. Olomouc, Moravské divadlo 2000. S.147. Ry­šavý, M.: Houslistovo zpovídání. Olomouc 2013. S.25–26.

Jste si naprosto jisti, že chete tanto záznam smazat?
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11